Suche
Mein Konto
Spor o dovolenou ve Šlesvicku-Holštýnsku: byznys nebo tradice?
V Německu se diskutuje o tom, zda by se měly zrušit státní svátky, aby se zvýšil HDP a vyřešily se ekonomické problémy.
Spor o dovolenou ve Šlesvicku-Holštýnsku: byznys nebo tradice?
V současné debatě o státních svátcích v Německu jsou ekonomické aspekty stále důležitější. Moritz Schularick, prezident Kielského institutu pro světovou ekonomiku, je pro zrušení některých státních svátků, aby se zlepšila ekonomická situace. Ve Šlesvicku-Holštýnsku se o tomto návrhu diskutuje kontroverzně, s argumenty pro i proti střetu.
Studie ukazují, že zrušení státního svátku by mohlo zvýšit hrubý domácí produkt (HDP) až o 8,6 miliardy eur, uvádí Německý ekonomický institut v Kolíně nad Rýnem. Dodatečný objem práce by mohl činit 0,2 procenta HDP. Zdá se, že tuto myšlenku berou ekonomové vážně, protože je považována za potenciální řešení k posílení ekonomiky.
Pro argumenty pro zrušení dovolené
Moritz Ohlsen, reportér NDR, podporuje myšlenku zrušení státních svátků některými přesvědčivými argumenty. Němečtí pracovníci mají v průměru nejvíce dní dovolené v Evropě, 30 dní v roce, zatímco týdenní pracovní doba se za poslední tři desetiletí propadla o více než čtyři hodiny. Pro srovnání, zaměstnanci v Polsku pracují o pět hodin týdně více.
Dalším argumentem je vysoká nemocnost. V průměru němečtí zaměstnanci hlásí nemocnost 15 až 18krát ročně. S předpovědí hospodářského růstu na pouhých 0,1 procenta pro rok 2025 a rostoucími dluhy může být zapotřebí více práce na vyřešení ekonomických problémů, věří Schularick.
Protiargumenty a význam svátků
Kennedy také zdůrazňuje kulturní, náboženský a společenský význam svátků, které podporují udržování tradic a posilují sociální soudržnost. Z dovolené těží také mnoho hospodářských odvětví, jako je maloobchod, volný čas a cestovní ruch. Zrušení by tedy mohlo mít negativní ekonomické dopady.
Kromě toho vyvstává otázka o alternativách k restrukturalizaci rozpočtů domácností, jako je uzavření daňových mezer pro velké korporace a bohaté jednotlivce.
Složitost prázdninových předpisů se liší v závislosti na spolkové zemi, což ztěžuje hledání jednotného řešení. Odborníci jako Christoph Schröder z Institutu německé ekonomiky a Monika Schnitzer, šéfka ekonomů, zahájili debatu tím, že jako vzor uvedli Dánsko. Clemens Fuest, prezident institutu Ifo, také obhajuje zrušení státního svátku, aby se zabránilo nedostatku pracovních sil.
Na druhou stranu Německá odborová konfederace (DGB) odmítla návrhy na její vypuštění, protože státní svátky hrají důležitou roli v zotavení a produktivitě pracovníků.
Debatu o zrušení státních svátků nadále charakterizují protichůdné názory, přičemž rozhodující roli hrají jak ekonomické úvahy, tak kulturní hodnoty.
NDR hlásí, že...
denní zprávy zjistil, že...