Analýzy finančních expertů: Lindnerův útok na postupné vyřazování uhlí a dluhová brzda – co za tím stojí?

Analýzy finančních expertů: Lindnerův útok na postupné vyřazování uhlí a dluhová brzda – co za tím stojí?

<

div id="">Spolkový ministr financí Lindner zpochybňuje postupné vyřazování uhlí v roce 2030 a útočí na Zelené. Již dříve se projevily otevřeny opětovnému pozastavení dluhové brzdy. Co stojí za výměnou úderů?

Semaforská koalice už měsíce řeší, jak lze snížit ceny elektřiny v Německu. Spor se zatím točil především kolem otázky, zda je správnou odpovědí státem dotovaná průmyslová cena elektřiny, snížení daně z elektřiny nebo možná obojí. Není náhodou, že federální ministr financí Christian Lindner nyní zmiňuje postupné vyřazování uhlí do roku 2030.

Předsedkyně SPD Saskia Esken v pondělí opět zpochybnila dluhovou brzdu. Zdůvodnila to pokračujícími krizemi, v neposlední řadě vyvolanými pokračující válkou na Ukrajině a situací na Blízkém východě. Podle Eskena z toho vyplývající výzvy pro Německo nelze splnit z běžného rozpočtu, aniž by byly zanedbány další úkoly.

Ve stejný den získala podporu od lídra Strany zelených Ricardy Langové. Kritizovala také nedostatek finančního prostoru při současném vyjednávání o rozpočtu, proto by vláda musela znovu jednat o dluhové brzdě.

Esken i Lang měli jasno: dluhová brzda je pro liberály posvátná kráva. Námitka od šéfa parlamentní skupiny FDP tedy následovala tak rychle, jak se očekávalo. Christan Dürr se snažil tento krok odrazit argumentem finanční politiky a připsal pokles míry inflace v říjnu na očekávaných 3,8 procenta rozpočtové kázni federální vlády. O tom vlastně nemůže být řeč, alespoň s ohledem na aktuální rozpočet.

Lindnerova úsporná opatření mají mnoho odpůrců

Podle Spolkového statistického úřadu spolková vláda utratila o 64,2 miliardy eur více, než v prvním pololetí letošního roku přijala. Ve stejném období loňského roku to bylo výrazně méně, a to 45,2 miliardy eur. Kromě toho se dluh federální vlády ve druhém čtvrtletí roku 2023 ve srovnání s koncem roku 2022 zvýší o tři procenta nebo 49,2 miliardy eur.

Spolkový ministr financí by chtěl v příštím rozpočtu zvrátit trend a dluhovou brzdu po jejím přerušení na tři roky po sobě opět splnit. Ale jako vždy má poslední slovo Bundestag a existuje mnoho přání odchýlit se od Lindnerovy politiky úspor.

Kromě Langa dluhovou brzdu kriticky zpochybnil i ministr hospodářství Robert Habeck. Vzhledem ke změněným rámcovým podmínkám je třeba přezkoumat i pravidla hry ve finanční politice, požadoval minulý týden zelený politik při představování průmyslové strategie.

Na rozdíl od svého stranického šéfa ale vicekancléř a ministr hospodářství pravděpodobně myslel spíše střednědobou reformu než další pozastavení v příštím roce. Nakonec také dodal, že na tuto legislativu se vztahuje koaliční smlouva a tedy i dluhová brzda.

Lindner: Ceny elektřiny nesmí dále růst

Stále násilnější setřásání dluhové brzdy předními zelenými politiky je zřejmě důvodem, proč nyní Lindner zpochybňuje něco, jehož důsledky lze předvídat až dnes. Analýza společnosti Energy Brainpool dokonce došla k závěru, že postupné vyřazování uhlí nemá vůbec žádný dopad na ceny elektřiny. Experti na energetický trh tak popírají předpoklad ministra financí, že odstavení uhlí povede k umělému výpadku dodávek elektřiny a tím k růstu cen.

Co je ale pro liberály dluhovou brzdou, je postupné vyřazování uhlí ze strany Zelených – zvláště po bolestivých kompromisech pro klientelu Zelených v důsledku ruské útočné války na Ukrajině. Provoz jaderné elektrárny a náběh uhelných elektráren vedl k silné kritice ze strany základny Strany zelených. Posunutí postupného vyřazování uhlí do roku 2030, alespoň na Západě, dokázalo některé věci znovu uklidnit. Těžko by bylo možné se od toho zase vzdálit.

Liberálové nebudou obětovat dluhovou brzdu

Totéž platí pro Lindnera a jeho základnu