Pět severoněmeckých přímořských států usiluje o větší finanční podporu od federální vlády pro přístavní infrastrukturu – naléhavá potřeba jednat!
Podle zprávy www.ostsee-zeitung.de pět severoněmeckých přímořských států vyzývá spolkovou vládu, aby zvýšila investice do přístavní infrastruktury. Současná částka 38,3 milionu eur, která je ročně k dispozici pro všechny země, se 20 let nezměnila a zdaleka nestačí. Ministři a senátoři spolkových zemí zdůrazňují, že na adekvátní rozšíření infrastruktury je zapotřebí nejméně 400 milionů eur ročně. Nedostatek investic do přístavní infrastruktury v pobřežních zemích by mohl mít dalekosáhlé dopady na hospodářství a finanční trh. Rozšiřování přístavních zařízení je zásadní pro export a import, a proto nedostatečná infrastruktura brání obchodním aktivitám...

Pět severoněmeckých přímořských států usiluje o větší finanční podporu od federální vlády pro přístavní infrastrukturu – naléhavá potřeba jednat!
Podle zprávy od www.ostsee-zeitung.de,
Pět severoněmeckých přímořských států vyzývá spolkovou vládu, aby zvýšila investice do přístavní infrastruktury. Současná částka 38,3 milionu eur, která je ročně k dispozici pro všechny země, se 20 let nezměnila a zdaleka nestačí. Ministři a senátoři spolkových zemí zdůrazňují, že na adekvátní rozšíření infrastruktury je zapotřebí nejméně 400 milionů eur ročně.
Nedostatek investic do přístavní infrastruktury v pobřežních zemích by mohl mít dalekosáhlé dopady na hospodářství a finanční trh. Rozšíření přístavních zařízení je zásadní pro vývoz a dovoz, takže nedostatečná infrastruktura by mohla ovlivnit obchodní aktivity. To by mohlo vést k úzkým místům v dodavatelských řetězcích a růstu cen pro spotřebitele. Nedostatek investic do infrastruktury může navíc ovlivnit konkurenceschopnost severoněmeckých přístavů v mezinárodním obchodu.
Dopad na finanční trh by mohly mít i požadavky severoněmeckých přímořských států. Zvýšená potřeba investic by mohla vést k tomu, že země vydají více dluhopisů, aby získaly potřebné finanční prostředky. To by mohlo ovlivnit ceny dluhopisů a úrokové sazby a potenciálně přilákat nebo odradit investory. Požadavky států by navíc mohly vést k debatě o vládních investičních výdajích a implementaci dluhové brzdy.
Vliv by mohl mít i současný vývoj kolem nálezu Spolkového ústavního soudu ohledně využití finančních prostředků na boj s koronavirovou krizí na ochranu klimatu. Rozhodnutí by mohlo dále omezit dostupné financování projektů infrastruktury, protože federální vláda by mohla být nucena přerozdělit finanční prostředky, aby splnila požadavky soudu. To by mohlo vést k dalším problémům při financování infrastrukturních projektů.
Přečtěte si zdrojový článek na www.ostsee-zeitung.de