Investor stahuje zdravotnickou školu v Albstadtu kvůli souhlasu AfD!

Investor stahuje zdravotnickou školu v Albstadtu kvůli souhlasu AfD!

V Albstadtu, malém městě v Bádensku-Württembersku, zastavil podnikatel Kaspar Pfister své plány na výstavbu ošetřovatelské školy s investičním objemem 10 milionů eur. Stalo se tak na pozadí rostoucí podpory Alternativy pro Německo (AfD), která ve federálních volbách v únoru 2025 získala celostátně 20,8 procenta hlasů a získala vysokou podporu na východě, zejména v Albstadtu, s 37 procenty hlasů. Pfister své rozhodnutí zdůvodnil tím, že v tak politicky extrémním prostředí nemůže zřídit školící zařízení pro zahraniční kvalifikované pracovníky. Starosta Roland Tralmer (CDU) tohoto vývoje lituje a varuje před negativními ekonomickými důsledky vzestupu AfD, která je považována za „standardní faktor“ nejistoty v ekonomice. To je v souladu s názorem mnoha podnikatelů a ekonomů, kteří varují před dopady populistické politiky, protože AfD má stále větší vliv na trh práce a imigraci. [fr.de uvádí, že v průzkumu Německého ekonomického institutu (IW) zaznamenali znepokojivý trend: 48 procent podnikatelů v baštách AfD má potíže přilákat kvalifikované pracovníky ze zahraničí.

Tento problém se odráží v širším diskurzivním kontextu. Ve východním Německu se například setkáváme s tím, že nedostatek kvalifikovaných pracovníků by mohl v Durynsku do roku 2035 vést ke ztrátě zhruba 385 000 pracovníků. Průzkumy nicméně ukazují, že ekonomická odbornost AfD hraje pro voliče v Sasku a Durynsku podřadnou roli. Podle aktuálních průzkumů pouze 13 procent v Sasku a 12 procent v Durynsku staví ekonomické názory AfD do středu svého volebního rozhodnutí. Nadcházející zemské volby 1. září 2024 již vrhají své stíny a před volbami v Sasku je CDU aktuálně před AfD, jak je vidět z [zdf.de.

Výzvy v kvalifikovaném sektoru

Zvyšující se podpora AfD představuje pro ekonomiku významnou výzvu. Podnikatelé jako Pfister se obávají, že restriktivní migrační politika, jak ji volá motto AfD, by mohla ještě více zhoršit už tak napjatou situaci na trhu práce. Aktuální čísla ukazují, že počet německého ošetřovatelského personálu zůstává konstantní, zatímco v geriatrické péči dochází k poklesu. Podíl zahraničních zaměstnanců přitom stoupá na 20 procent. Aby bylo možné uspokojit potřebu ošetřovatelského personálu v Německu – která se od roku 2014 zdvojnásobila na 5,6 milionu lidí, kteří potřebují péči –, bylo by proto nutné zvýšit atraktivitu Německa jako místa pro zahraniční kvalifikované pracovníky.

V Sasku vydělává méně než 14 eur za hodinu 24,1 procenta zaměstnanců, což je nad celostátním průměrem. S těmito okolnostmi kontrastují požadavky uvnitř AfD na úlevu firmám a zásadní odmítání vstřícné kultury pro zahraniční pracovníky. Zatímco někteří politici AfD jako Jörg Urban počítají se zmírněním zátěže pro firmy, aby umožnili spravedlivé mzdy, zástupci byznysu jako Monika Schnitzer varují před negativními dopady politiky, která brojí proti imigraci.

Ekonomické vyhlídky ve východním Německu

Navzdory těmto výzvám má východní Německo jako místo určitě ekonomické výhody, zejména v oblastech mikroelektroniky, softwaru a obnovitelných energií. Nils Aldag ze společnosti Sunfire zdůrazňuje příležitosti, které existují v sektoru obnovitelné energie. Tyto pozitivní aspekty jsou však v kontrastu s tím, že AfD částečně popírá klimatické změny způsobené člověkem a nadále spoléhá na uhlí a jadernou energii. Michael Hüther, ředitel Německého ekonomického institutu, kritizuje AfD odmítání čelit výzvám změny klimatu rozšířením obnovitelných energií.

Současná ekonomická situace ve východním Německu vyžaduje, aby politici s rozhodovací pravomocí zaujali vyvážený přístup, který podporuje jak nezbytnou imigraci kvalifikovaných pracovníků, tak hospodářský růst a zároveň dostává pod kontrolu sociální napětí.