Může sociálně-ekologická transformace uspět i přes plánované škrty v rozpočtu? Rozhovor s ekonomem Rudolfem Hickelem.

Může sociálně-ekologická transformace uspět i přes plánované škrty v rozpočtu? Rozhovor s ekonomem Rudolfem Hickelem.

Ekonom Rudolf Hickel se podle zprávy taz.de ptá, zda může sociálně-ekologická transformace uspět i přes plánované rozpočtové škrty na semafor a vyjadřuje určité pochybnosti.

Pan Hickel vyjadřuje obavy o současnou ekonomiku a varuje před rizikem sklouznutí do recese. Měnová politika a restriktivní finanční politika vytváří tlak na veřejné a soukromé investice, zejména do bytové výstavby. Návrat k dluhové brzdě, která zpomaluje investice, v důsledku nálezu Spolkového ústavního soudu o dluhové brzdě tuto zátěž zvyšuje.

Hickel vidí masivní škrty v naléhavých investicích do ekologické restrukturalizace a pochybuje o jistotě plánování, kterou poskytuje Klimatický a transformační fond. Plánovací nejistota plynoucí z rozsudku o dluhové brzdě také zatěžuje firmy, pokud jde o jejich investice.

Stěžuje si také na chybějící schválení dotací na ekologickou přestavbu, s nimiž není v rozpočtu dostatečně počítáno. Varuje před pravděpodobností dalších bodů zvratu kvůli nedostatečným rozpočtovým zdrojům na ekologickou transformaci.

Hickel zdůrazňuje, že zrušení brzd cen energií bude mít krátkodobý dopad na ekonomiku a oddálí nutné investice. Volá po fiskálních mostech v ekologické restrukturalizaci, které však nelze realizovat kvůli současné dluhové brzdě. Domnívá se, že je nutná reforma dluhové brzdy nebo vytvoření klimatického fondu s objemem úvěrů 500 miliard eur na příštích 10 let.

Hodnocení Rudolfa Hickela ilustruje vážný dopad plánovaných rozpočtových škrtů na ekologickou transformaci a ekonomiku. Existuje riziko, že důležité investice do restrukturalizace šetrné ke klimatu upadnou stranou, což povede k hospodářským bodům zvratu. K dlouhodobému zajištění ekologické transformace a ekonomiky je nezbytná úprava dluhové brzdy nebo vytvoření dalších možností financování.