Kupní síla Němců v roce 2024: Analýza studie GfK a regionální rozdíly

Kupní síla Němců v roce 2024: Analýza studie GfK a regionální rozdíly

<

p class="id-Article-content-item id-Article-content-item-summary">Nová studie společnosti GfK vypočítala, jak vysoká je kupní síla Němců na hlavu. Čtyři spolkové země extrémně zvyšují průměr.

Kupní síla Němců vzroste na 27 848 eur na hlavu v roce 2024. Uvádí to dnes zveřejněná studie společnosti pro průzkum trhu GfK. Čistě matematicky to odpovídá nárůstu o 2,8 procenta nebo o 767 eur více na hlavu ve srovnání s předchozím rokem. V průměru mají Němci v běžném roce k dispozici na spotřebitelské výdaje, bydlení, volný čas nebo úspory na hlavu v průměru 27 848 eur.

Co se rozumí kupní silou, je otázkou definice. GfK počítá nominální disponibilní čistý příjem, který zahrnuje platby státními převody, jako jsou důchody, dávky v nezaměstnanosti a přídavky na děti. Z toho nebude nic odečteno. Vývoj cen v roce 2023 má tedy výrazný vliv na to, co z těchto čísel nakonec vlastně zůstane. Rada expertů pro posouzení celkového ekonomického vývoje, takzvaní ekonomové, očekávají v roce 2024 průměrnou inflaci 2,6 procenta.

Kupní síla Němců: Bavorsko, Hamburk a Bádensko-Württembersko na vrcholu

Údaje GfK ukazují, že existují velké regionální rozdíly. Ale dělat z toho závěry není tak snadné. „Důchodce v Mnichově může snadno zlepšit svou kupní sílu přestěhováním do východního Německa,“ vysvětluje Timm Bönke, ekonomický expert z Německého institutu pro ekonomický výzkum (DIW). "Příklad ukazuje, že samotná kupní síla neříká mnoho o tom, kolik peněz má kdo k dispozici. Vždy musíte vědět, jaké máte výdaje." Expert nicméně dospívá k závěru, že „údaje GfK přesně odrážejí regiony, ve kterých jsou lidé bohatší“.

Pohled na regionální rozložení kupní síly v Německu ukazuje, že Bavorsko – stejně jako v minulých letech – zaujímá první místo. Osm z deseti „nejbohatších“ městských a venkovských oblastí je v Bavorsku. V celém státě mají obyvatelé k dispozici 30 130 eur na hlavu. To staví Bavorsko o více než osm procent nad celostátní průměr. Na druhém místě mezi spolkovými zeměmi je Bádensko-Württembersko s kupní silou na obyvatele 29 675 eur, následuje Hamburk (29 657 eur). Hesensko je na čtvrtém místě s kupní silou na hlavu 28 613 eur.

Východ s nejnižší kupní silou

Nejlepší kvarteto jsou jediné spolkové země, které jsou skutečně nad celostátním průměrem. Ve zbytku země, alespoň ve zbývajících 75 procentech spolkových zemí, mají obyvatelé k dispozici méně než průměr. Poslední tři místa zaujímají Sasko-Anhaltsko (24 939 eur), Meklenbursko-Přední Pomořansko (24 858 eur) a Brémy (24 702 eur).

I zde se ale doporučuje opatrnost. „Skutečnost, že kupní síla je vysoká v Bavorsku, v oblasti Frankfurtu a Bádensku-Württembersku, je přirozená,“ vysvětluje ekonom DIW Bönke. "To je přesně místo, kde jsou životní náklady vysoké, a proto obyvatelé musí nést výrazně vyšší fixní náklady a nevyhnutelně musí mít vysokou kupní sílu." Nájmy jsou klíčovým faktorem v životních nákladech. "Všechny místní služby jako chození ke kadeřníkovi jsou ale dražší, protože obchody musí platit vyšší nájemné. Stejné euro stojí v Mnichově méně než jinde," říká Bönke.

Bohatí lidé šetří, chudší konzumují

Dalším důležitým detailem je výpočet průměru. K tomu existují dvě metody: medián a aritmetický průměr. S mediánem se všechna čísla umístí vedle sebe a podívá se na střed. GfK počítá s aritmetickým průměrem. Všechna čísla se sečtou a vydělí počtem čísel. "To není optimální pro pohled na příjem, protože mzdy se velmi liší. Nebo jinak řečeno: zde uvedená čísla poskytují příliš pozitivní obrázek, protože několik vysokých příjmů může průměr docela zvýšit. Proto je medián ve skutečnosti smysluplnější."

Musíte mít na paměti, že více peněz ve vaší kapse nemusí nutně znamenat, že se utratí více peněz. "Ze studií víme, že chudší lidé utrácejí další peníze. U bohatších lidí se míra úspor také zvyšuje s rostoucím příjmem," říká Bönke.

Podle zprávy od www.merkur.de,