Klimatická krize ohrožuje německý průmysl: náklady na energii a byrokracie rostou!

Klimatická krize ohrožuje německý průmysl: náklady na energii a byrokracie rostou!

19. července 2025 bude Německo čelit zásadním výzvám, které ovlivňují budoucnost průmyslu. Debata se stále více zaměřuje na vysoké náklady na energii, byrokracii a zelenou transformaci. Ekonomické důsledky změny klimatu se často zdají být přehlíženy, přestože změna klimatu je považována za vážnou hrozbu pro konkurenceschopnost německé ekonomiky. Čas hlášen. Tyto důsledky nejen nepřímo ovlivňují průmysl, ale také přímo podkopávají základy hospodářské činnosti.

Postiženy jsou zejména složité dodavatelské řetězce, které byly v posledních letech předmětem vášnivých diskusí. Extrémní výkyvy počasí už způsobily škody za miliardy eur. Pozoruhodným příkladem je krize nedostatku vody na Rýně v roce 2018, která společnosti BASF způsobila dodatečné náklady ve výši 250 milionů eur. Nákladní kapacita Rýna klesla až o 80 procent, což výrazně ovlivnilo logistiku.

Změna klimatu a její důsledky

Vnímaná naléhavost problému je podpořena údaji. V létě 2022 zemřelo v Německu kvůli extrémním horkům přes 8000 lidí, vedra navíc snížila produktivitu práce v průmyslu a stavebnictví až o 10 procent. Podle odhadů spolkového ministerstva práce to vede ke zhruba třem milionům ztracených pracovních dnů a ekonomickým nákladům ve výši zhruba sedmi miliard eur ročně. Tento vývoj signalizoval, že bez preventivních opatření by se vládní finance mohly dostat pod značný tlak.

Další ničivou katastrofou byla povodeň v údolí Ahr v roce 2021, která způsobila škody za více než 33 miliard eur, z nichž jen třetina byla pojištěna. Vážné důsledky jsou také zřejmé v souvislosti se zemědělskými výnosy. V letech sucha klesly výnosy obilí a kukuřice až o 25 procent. Německý svaz farmářů odhaduje škody pro rok 2022 na zhruba 3,6 miliardy eur.

Ekonomické vyhlídky pod tlakem

Trpí ale nejen příroda, firmy také stále více pochybují o infrastruktuře a plánují bezpečnost v Německu. Průzkum Evropské investiční banky ukazuje, že 64 procent společností v EU trpí ztrátami v důsledku změny klimatu. Podle průzkumu Asociace německých průmyslových a obchodních komor (DIHK) zvažuje 40 procent německých průmyslových podniků přesun do zahraničí, protože vysoké náklady na energie začínají být hrozivé.

Důvěra v Německo jako lokalitu klesá – nejen kvůli cenám energií, ale také kvůli nedostatečnému přizpůsobení ekologické realitě. Vyžaduje se naléhavá změna kurzu v oblasti klimatu a průmyslové politiky. Diskutují se návrhy jako „klimatická solidarita“ a investice do infrastruktury odolné vůči klimatu. Stále důležitější je myšlenka, že prevence prostřednictvím ochrany klimatu by mohla být z dlouhodobého hlediska levnější než opravy po katastrofách. Podle studií by každé euro vynaložené na ochranu klimatu mohlo ušetřit až sedm eur na následných nákladech.

S ohledem na budoucí vývoj stojí Německo na křižovatce hospodářské politiky: náklady na nečinnost je třeba porovnat s náklady na ochranu klimatu. Klimatické změny se v Německu hyperbolicky projevují častějšími a intenzivnějšími extrémy počasí, jako jsou silné deště, povodně, bouřky, sucho a extrémně vysoké teploty, a také např. Hlavní zajímavosti federálního ministerstva hospodářství.

V dlouhodobém horizontu by celkové náklady na změnu klimatu mohly převýšit finanční náklady na extrémní jevy počasí. Brutální dopady by mohla pomoci zmírnit nezbytná adaptační opatření. Výzkumná zpráva Spolkového ministerstva hospodářství zkoumala v osmi scénářích, jak investice do ochrany klimatu a ceny CO2 ovlivňují celkový ekonomický dopad. Cílem je dosáhnout komplexní transformace energetického a ekonomického sektoru s investičními požadavky, které by do roku 2035 mohly přesáhnout 80 miliard eur ročně.

Pro úspěch politiky ochrany klimatu jsou nezbytné jasné politické signály o dekarbonizaci, aby se mobilizovaly investice a vytvořila jistota plánování.