Krizové politiky a úrokové sazby zvyšují horu dluhu – což má dopad na finanční situaci.

Krizové politiky a úrokové sazby zvyšují horu dluhu – což má dopad na finanční situaci.

Podle zprávy od www.n-tv.de,

Vláda financuje vysoké ceny energií a přechod na veřejnou dopravu miliardami, což vede ke zvýšení státního dluhu. Zároveň rostou úrokové sazby, které zdražují úvěry. To vedlo v prvních třech čtvrtletích roku ke schodku 91,5 miliardy eur.

Rostoucí úrokové náklady, drahá energetická pomoc a náklady na německou letenku způsobily, že hora dluhu německého státu výrazně vzrostla. Příjmy vzrostly o 6,1 procenta na 1 337,8 miliardy eur, zatímco výdaje vzrostly o 7,7 procenta na 1 429,3 miliardy eur. Zvláště významný dopad měla energetická podpora, jako je cenová brzda elektřiny a plynu pro soukromé domácnosti a společnosti. V červených číslech byla federální vláda, obce a komunitní sdružení i sociální zabezpečení.

Úrokové náklady federální vlády vzrostly ve srovnání se stejným obdobím loňského roku téměř třikrát na 39,4 miliardy eur. Důvodem je mimo jiné skutečnost, že Evropská centrální banka (ECB) zvýšila základní úrokovou sazbu na 4,5 procenta. Tím se také prodražuje financování pro veřejný sektor. Výrazně vzrostlo i úrokové zatížení států a obcí.

Dalším důvodem schodku je, že do výpočtu jsou nově zahrnuty závazky dopravních podniků v místní hromadné dopravě (ÖPNV). Důvodem je financování Deutschlandticket.

I přes vyšší deficit to Institut pro makroekonomii a výzkum hospodářského cyklu (IMK) jako ekonomický problém nevidí. Očekává se, že schodek veřejných financí v roce 2023 bude výrazně pod dvěma procenty hrubého domácího produktu, a tedy pod 2,5 procenty zaznamenanými v roce 2022.

Celkově tato čísla ukazují, že krize a související vládní výdaje mají významný dopad na vládní dluh a náklady na financování. To lze pozorovat zejména na pozadí nastupující mírné recese německé ekonomiky.