Merz chce zrušit dovolenou: ekonomika nebo blaho pracujících?

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Diskuse o zrušení státních svátků v Německu: Debatu pohání Merzův přístup k práci a ekonomické analýzy.

Diskussion um Feiertagsstreichung in Deutschland: Merz' Arbeitsauffassung und ökonomische Analysen treiben Debatte voran.
Diskuse o zrušení státních svátků v Německu: Debatu pohání Merzův přístup k práci a ekonomické analýzy.

Merz chce zrušit dovolenou: ekonomika nebo blaho pracujících?

V současné době probíhá intenzivní diskuse o kultuře práce v Německu, zejména po prohlášeních Friedricha Merze, spolkového předsedy CDU. Merz propagoval, že Němci málo pracují, což je pro ekonomiku negativní. Toto tvrzení se setkává se skepsí, protože mnozí zdůrazňují potřebu dovolených a období zotavení. V rámci CDU již byly zahájeny první diskuse o možných reformách organizace pracovní doby, včetně zpružnění maximální pracovní doby a snížení přitažlivosti občanských výhod, aby se zvýšila ochota pracovat. Po zrušení státního svátku v zájmu zvýšení produktivity volá i podnikatelská lobby, ačkoli Merz jako lídr strany tuto myšlenku přímo nepodporuje. perspektiva denně uvádí, že tato diskuse je také utvářena širším společenským kontextem.

Průzkum na téma zrušení prázdnin zmobilizoval příznivce i odpůrce. Mnoho příznivců tvrdí, že odstranění dovolené by mohlo stimulovat ekonomiku. Poukazují na propočty Německého ekonomického institutu (IW), podle nichž by pracovní den navíc mohl v Německu zvýšit hrubý domácí produkt (HDP) o 5 až 8,6 miliardy eur. Naproti tomu odbory jako Verdi varují před negativními důsledky pro zotavení zaměstnanců a volají po více dnech volna v kolektivním vyjednávání. Debata o prázdninách se odehrává ve složitém demografickém kontextu, kdy generace baby boomu odchází do důchodu, což má dopad na trh práce. Německá ekonomika zdůrazňuje, že Dánsko loni zrušilo státní svátek a využilo tohoto opatření, včetně zvýšení mezd.

Ekonomické dopady a výzvy

Změna na méně státních svátků by mohla mít v německém stavebnictví různé dopady v závislosti na tom, zda svátek připadá na léto nebo zimu. Dovolená představuje asi 0,4 procenta pracovní doby a dopad zrušení se může v závislosti na odvětví pohybovat mezi 0,2 procenta ekonomického výkonu. Zavedení takového opatření je navíc považováno za komplikované. Spolkové struktury Německa vyžadují v každé spolkové zemi různá rozhodnutí, což ztěžuje zrušení státního svátku.

Experti jako Christoph Schröder z IW zdůrazňují potřebu změny paradigmatu v organizaci pracovní doby: „Musíme pracovat více, ne méně“, zejména s ohledem na demografické výzvy, kterým Německo čelí. V této diskusi jsou ekonomické požadavky a kvalita života zaměstnanců v těsném napětí.