Úspora miliard snížením dotací pro udržitelný ekonomický růst.

Úspora miliard snížením dotací pro udržitelný ekonomický růst.

Podle zprávy od www.infosperber.ch,

Od té doby, co německý Spolkový soudní dvůr ukončil vládní dluhové podvody, se semaforová koalice snaží přijít na to, jak zacpat díru ve výši 60 miliard dolarů. Nemusí to jít na úkor restrukturalizace Deutsche Bahn nebo digitalizace či sociálních dávek. Stačilo by zrušit veškeré dotace na činnosti poškozující klima a životní prostředí. Daňové úlevy nebo daňová zvýhodnění jsou dotace pod jiným názvem. Jejich zrušení by přineslo úspory ve výši zhruba 65 miliard eur. Snižování dotací by muselo být důsledné, ale postupné. Těch 65 miliard tedy nebylo možné ušetřit jednorázově, ale alespoň ve střednědobém horizontu.

Potenciál úspor ve výši 65 miliard eur, jak navrhuje Federální agentura pro životní prostředí a Fórum ekologického a sociálního tržního hospodářství, by měl významný dopad na trh a finanční sektor. Zrušením dotací na činnosti poškozující klima a životní prostředí, jako je letecká a automobilová doprava, zemědělství nebo stavebnictví, by mohlo dojít k drastickým změnám ve finančním sektoru. To by mohlo vést k přesunu investic směrem k obnovitelné energii a zeleným technologiím, což by mělo pozitivní dopad na udržitelnost a ochranu životního prostředí.

Subvence poškozující klima a daňové úlevy zahrnují zejména 25,4 miliardy eur na poskytování a využití energie, 30,8 miliardy eur na dopravu, 3,0 miliardy na výstavbu a bydlení a 6,2 miliardy na zemědělství a rybolov.

Tyto úspory by mohly mít pozitivní sociální dopady využitím uvolněných prostředků na konkrétní programy podpory nebo obecně odlehčit nízkopříjmovým domácnostem. S takovým financováním by mohla být posílena opatření na ochranu životního prostředí a zabráněno sociálním potížím.

Závěr Spolkové agentury pro životní prostředí zdůrazňuje, že snížení dotací škodlivých pro životní prostředí může být spojeno s pozitivními distribučními efekty. Je zde příležitost spojit ochranu životního prostředí a klimatu se sociální spravedlností.

Návrh Antona Gunzingera ve Švýcarsku obhajovat skutečné náklady na fosilní a jaderné zdroje energie by také vedl k drastickým změnám na trhu s energií. Daňově neutrální poplatek za CO2 by mohl zajistit konkurenceschopnost obnovitelných energií a umožnit, aby solární energie byla zisková bez dotací.

Kontroverzní diskuse by také mohla vyvolat zavedení mikrodaně na všechny toky elektronických peněz s cílem přesunout daňové zatížení z reálné ekonomiky na ekonomiku finanční a dosáhnout sociálních efektů.

Celkově diskuse o zrušení dotací na činnosti poškozující klima a životní prostředí ukazuje, že finanční opatření mohou mít silný dopad na ekonomiku a společnost. Finanční sektor se možná bude muset připravit na zásadní změny, pokud bude taková politika zavedena.