Úprava minimální mzdy 2023: Dopady na peníze občanů, mzdy v průmyslu a zákon o přistěhovalectví kvalifikovaných pracovníků

Úprava minimální mzdy 2023: Dopady na peníze občanů, mzdy v průmyslu a zákon o přistěhovalectví kvalifikovaných pracovníků

Podle zprávy od www.br.de, stoupne minimální mzda z 12 na 12,41 eura v roce 2024. To znamená, že se musí zvednout i spodní hranice sociálních dávek. To má za cíl zvýšit kupní sílu, ale existuje také potenciál pro zvýšení cen a následně inflaci v důsledku rostoucí poptávky.

Příjemci občanských dávek by neměli být znevýhodněni, a proto dojde ke zvýšení minimální sazby pro občanskou dávku. Zvýší se také hranice příjmu pro mini a midi zaměstnání. Přísněji by přitom měli být potrestáni příjemci dávek občanů, kteří odmítnou jakoukoliv pracovní nabídku.

V některých odvětvích se navíc zvyšují minimální mzdy a od února bude pro lidi ze zemí mimo EU snazší najít práci v Německu. Německé profesní uznání pak již není nezbytně nutné k nástupu do zaměstnání.

Tento vývoj má různé dopady na trh práce a finanční sektor:

1. Kaufkraft und Inflation: Die Anhebung des Mindestlohns und der Sozialleistungen kann die Kaufkraft der Bevölkerung steigern, jedoch besteht auch das Risiko von Preiserhöhungen und Inflation. Finanzexperten müssen die Entwicklung der Preise und die Inflationsrate genau beobachten, um mögliche Auswirkungen auf die Finanzmärkte einzuschätzen.

2. Sankce ve prospěch občanů: Silnější možnosti sankcí pro osoby pobírající dávky občanů by mohly vést ke zvýšení ochoty pracovat. To může ovlivnit dynamiku trhu práce a distribuci sociálních dávek.

3. Usnadnění pracovníkům ze zemí mimo EU: Rozšíření zákona o kvalifikovaném přistěhovalectví může vést ke zvýšené imigraci pracovníků ze zemí mimo EU, což může ovlivnit strukturu trhu práce a poptávku po kvalifikovaných pracovnících.

Celkově je důležité sledovat různé změny a dopady na trh práce a finanční sektor, abychom byli schopni činit fundovaná rozhodnutí v oblasti investic a financování.