Ceny ropy explodují: Írán hrozí zablokováním Hormuzského průlivu!
Írán hrozí uzavřením Hormuzského průlivu, což by mohlo mít vážné důsledky pro trh s ropou a globální ekonomiku.

Ceny ropy explodují: Írán hrozí zablokováním Hormuzského průlivu!
15. června 2025 Amy Walker oznámila, že ceny ropy vyletěly po izraelském útoku na Írán. Experti v této souvislosti varují před možností zablokování strategicky důležitého Hormuzského průlivu, který je stěžejní pro globální obchod s ropou. Íránský generál Ismail Kosari pohrozil uzavřením silnice, což by mohlo mít vážné důsledky pro trh s ropou a globální ekonomiku. Ve skutečnosti tímto průlivem, který vede mezi Ománem a íránským pobřežím, proudí 21 procent světové ropy.
Na pozadí této napjaté situace se analytici obávají nového energetického šoku. Evropské válečné lodě by také mohly doprovázet obchodní cesty v Perském zálivu, aby byla zajištěna bezpečnost lodní dopravy. Takové zablokování by mělo obzvláště vážné důsledky pro Asii, která získává 80 procent své ropy z tohoto regionu. Írán silně spoléhá na příjmy z obchodu s ropou a také přepravuje svou vlastní ropu přes Hormuzský průliv.
Geopolitické napětí a historické souvislosti
Hormuzský průliv má nejen v současnosti velký geostrategický význam. Historicky byl již poznamenán britskými intervencemi od roku 1819, kdy byla vytvořena síť šejků pro boj proti pirátství. Po stažení Britů v roce 1970 vyvstal nový zdroj nepokojů s islámskou revolucí v Íránu, která má vliv dodnes. Americká intervence v íránsko-irácké válce byla zvláště pozoruhodná, když americká armáda v roce 1988 potopila íránské válečné lodě.
Íránské hrozby uzavřením Hormuzského průlivu nejsou nové. Již v roce 2012 Teherán plánoval přijmout toto opatření v reakci na mezinárodní sankce. V současnosti Írán stále spoléhá na partnerství, aby se vyhnul blokádě. Expert na taz uvedl, že Írán může nemilosrdně tlačit na ostatní země, aby omezily dodávky ropy a zvýšily ceny ropy. Tato geopolitická šachová hra by mohla mít vážné důsledky pro globální trh.
Regionální dynamika a reakce
Dalším aspektem, který problém komplikuje, jsou různé postoje arabských států k Íránu. Zatímco Omán, Katar a Kuvajt se snaží udržet rovnováhu, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty sázejí na konfrontaci. Ty se potýkají s výzvou najít alternativy k Hormuzskému průlivu, protože 90 procent jejich vývozu ropy v současnosti prochází touto cestou. Existují sice ropovody, například ropovod Habshan-Fujairah, ale nemají dostatečnou kapacitu.
Povstalci Houthi, kteří podporují Írán, provedli několik útoků na saúdskou infrastrukturu, včetně ropovodu Východ-Západ. Tato eskalace by mohla mít dopad nejen na bezpečnost Hormuzského průlivu, ale také na bezpečnost přilehlého Báb al-Mandabu, což by zase mělo dalekosáhlé důsledky pro mezinárodní obchod.
Na závěr je třeba poznamenat, že íránská vláda a prezident Hasan Rúhání jsou otevřeni zlepšování vztahů s USA, ale zároveň vyzývají k okamžitému zrušení všech amerických sankcí. Situace zůstává napjatá, protože geopolitické napětí nadále skrývá riziko eskalace a tlak na ropný trh roste.