Míra úspor Rakouska roste: Kdo skutečně profituje z 34 miliard?

Míra úspor Rakouska roste: Kdo skutečně profituje z 34 miliard?

Míra úspor v Rakousku vzroste v roce 2025 na 11,8 procenta. To představuje významný nárůst oproti 8,7 procenta v roce 2023, jak uvádí Momentum Institute. To ukazuje, že navzdory rostoucím příjmům se domácnosti během hospodářského poklesu silně zaměřují na úspory.

Domácnosti v Rakousku loni ušetřily téměř 34 miliard eur, což odpovídá přes dvě procenta výkonu ekonomiky. Pro srovnání, míra úspor v eurozóně loni činila pouhých 8,4 procenta. Navzdory růstu reálného příjmu o 3,5 procenta v roce 2024 spotřeba vzrostla jen minimálně o 0,1 procenta. To naznačuje, že v průměru si rakouská populace v roce 2024 uspoří téměř všechna zvýšení svých příjmů z předchozího roku.

Úroveň příjmů a spořící chování

Negativní míra úspor je alarmující zejména u domácností s nižšími příjmy, které si jen stěží odkládají peníze. Oproti tomu domácnosti v první desetině ušetří přes 2000 eur měsíčně. Tyto rozdíly zdůrazňují nerovnoměrné rozdělení ekonomických zdrojů, které rovněž ovlivňuje spotřebu a možnosti úspor. Tato nerovnost je ve společnosti rozšířená a projevuje se i v jiných zemích. V Německu spodních 50 procent obyvatel vlastní méně než 24 procent celkových hrubých výdělečných příjmů a pouze 0,3 procenta celkových aktiv, zatímco horních 10 procent si nárokuje přibližně 28 procent příjmů a téměř 60 procent aktiv.

Ekonomické postavení má nejen přímý dopad na vlastní životní úroveň, ale ovlivňuje i rozhodnutí o vzdělání a životní trajektorie. Existuje silná souvislost mezi ekonomickým postavením rodičů a postavením dětí, což posiluje přetrvávající nerovnost ve společnosti.

Redistribuční opatření

Ke snížení míry úspor a zvýšení spotřebitelské poptávky bylo předloženo několik návrhů. Patří mezi ně přerozdělování od bohatých k chudým, aby se skupinám s nižšími příjmy poskytla větší finanční flexibilita, stejně jako omezení „preventivních úspor“. Toho by bylo možné dosáhnout prostřednictvím opatření ke snížení strachu z nezaměstnanosti. Diskutuje se také o zvýšení čistého náhradového poměru podpory v nezaměstnanosti z 55 na 70 procent.

• Wiedereinführung von Vermögen- und Erbschaftssteuern
• Erhöhung der Kapitalertragssteuer auf 30 Prozent zur Generierung von 560 Millionen Euro pro Jahr
• Steuererhöhungen für Unternehmen sowie der Abbau von Einmalzahlungen und Subventionen

V příštích letech bude mít velký význam diskuse o sociální nerovnosti a ochotě přijímat opatření k jejímu snížení. Propojení mezi ekonomickými zdroji a sociální mobilitou je evidentní a vyžaduje soustředěné úsilí na politické a sociální úrovni.

Současná čísla o míře úspor v Rakousku a doprovodné analýzy celkově poskytují jasný dojem o tom, jak hluboce zakořeněná je nerovnost v rozdělení příjmů a bohatství v různých společnostech. Ekonomický status nejen ovlivňuje rozhodování o spotřebě, ale přispívá také k prohlubování sociálních nerovností. Jde o globální problém, který vyžaduje přehodnocení hospodářské a sociální politiky.

Další informace k tématům míry úspor a sociální nerovnosti naleznete na sn.at a bpb.de.