Suche
Mein Konto
Plastové ničení: spor o globální dohodu v Ženevě eskaluje!
Konference o plastovém odpadu v Ženevě od 14. srpna 2025 má za cíl dosáhnout celosvětové dohody. Odborníci se k dohodě vyjadřují skepticky.
Plastové ničení: spor o globální dohodu v Ženevě eskaluje!
Zásadní setkání v boji proti globálnímu znečištění plasty právě začíná. V Ženevě 14. srpna začnou jednání o právně závazné dohodě, kterých se zúčastní 160 až 180 zemí. Cílem této konference je snížit plastový odpad a zlepšit nakládání s nebezpečnými plastovými výrobky. Ekonomický expert Nicolas Lieven se ale k možnosti dohody vyjadřuje skepticky, za velkou překážku jsou totiž vnímány rozdílné zájmy států. Mnoho zemí je ekonomicky závislých na výrobě plastů, což jednání ještě více ztěžuje. rádio jedna uvádí, že Lieven kritizuje stávající systém recyklace, který často nefunguje a je často označován pouze jako „downcycling“.
Přesto je naléhavě potřeba jednat: každý rok se na celém světě vyrobí 413 milionů tun plastů, z nichž se pouze 9 % recykluje. Zbytek buď skončí na skládkách, spálí se nebo skončí v moři, což způsobí značné škody jak na životním prostředí, tak na lidském zdraví. Mikroplasty jsou nyní celosvětově rozšířené a lze je detekovat v lidském těle. Více než 100 zemí, včetně Německa a EU, požaduje komplexní a ambiciózní dohodu, která rovněž zahrnuje finanční podporu pro rozvojové země. Německá vlna zdůrazňuje, že producentské země, jako je Rusko a Saúdská Arábie, blokují přísnější předpisy a plastikářský průmysl často vidí problém spíše v nedostatečném nakládání s odpady než v nadprodukci.
Výzvy jednání
V období před konferencí bude role plastikářské lobby posuzována kriticky. Vědci hlásí zastrašování a pomluvu ze strany průmyslu, přičemž je přítomno více lobbistů než delegátů EU. Tato dynamika by mohla mít významný dopad na jednání. V Německu se ročně vydá na nakládání s odpady 16 miliard eur, což odpovídá 0,4 % HDP. Navzdory těmto výdajům zůstává Německo největším evropským výrobcem plastů s 8 miliony tun ročně. V celosvětovém srovnání třetina všech plastů pochází z Číny, 20 % z ostatních asijských zemí a Severní Ameriky.
Rostoucí obavy o životní prostředí také přinášejí určitý tlak na vlády. Vědci volají po 12-19% snížení produkce plastů, aby byly splněny klimatické cíle. V Severní Americe a Evropě se průměrná spotřeba plastů na osobu pohybuje mezi 85 a 94 kg, zatímco v Číně je to kolem 58 kg. Debata o tom, jak naložit s plastovým odpadem, je složitější než kdy jindy a nabízí příležitosti i recepty na zlepšení. Zůstává však otázkou, zda ženevská konference představuje historickou příležitost k účinné dohodě.