Politicky pobuřující projev: Merz vyzývá k hospodářskému růstu a sociálním jistotám!

Politicky pobuřující projev: Merz vyzývá k hospodářskému růstu a sociálním jistotám!

14. května 2025 levicový předseda parlamentní skupiny Sören Pellmann ostře kritizoval novou spolkovou vládu a kritizoval její mlčení o sociální krizi v Německu. Pellmann požaduje zvýšení úrovně důchodu na 53 procent a solidární minimální důchod ve výši 1400 eur. Tyto klíčové sociální obavy přicházejí v souvislosti s rostoucími životními náklady a sílícími ekonomickými tlaky.

Ministr zahraničí Johann Wadephul v paralelní diskusi zdůraznil význam jednání o ukrajinské válce, která se mají konat v Istanbulu, a vyzval k účasti ruského prezidenta Putina. Wadephul vyzdvihuje podporu Německa Ukrajině a věnuje se také odpovědnosti za evropskou bezpečnost. Vyjadřuje se také k bezpečnosti Izraele a potřebě humanitární pomoci pro Gazu.

Politické reakce a německá ekonomika

Vůdce odborové frakce Jens Spahn oznámil konstruktivní spolupráci mezi vládními stranami, zatímco kancléř Friedrich Merz vyzval ke společnému úsilí o posílení ekonomiky a Bundeswehru. Merzovo vládní prohlášení přijaly pozitivně podnikatelské svazy, které volají po omezení byrokracie a investic. Prezident zaměstnavatelů Rainer Dulger oceňuje Merzovy přístupy k nové politice trhu práce; Šéf poslaneckého klubu SPD Matthias Miersch zároveň zajišťuje konstruktivní spolupráci a požaduje minimální mzdu ve výši 15 eur.

Předsedkyně spoluparlamentní skupiny AfD Alice Weidelová naopak Merze kritizuje a označuje ho za „kancléře levice“. Sám Merz zdůrazňuje potřebu dostupného bydlení a avizuje opatření ke snížení byrokracie. Prohlašuje také, že bezpečnost Izraele zůstává státním důvodem a znovu vyzývá k humanitární pomoci pro Gazu. Mezi reformy, které federální vláda slibuje, patří zrušení současného systému občanských dávek a příslib úrovně důchodů ve výši 48 procent do roku 2031.

Sociální výzvy na Ukrajině

Ukrajina mezitím nadále bojuje s vážnými důsledky ruské útočné války, která začala v únoru 2022. Podle OCHA v současnosti potřebuje vnější pomoc na ochranu, přístřeší a jídlo 17,7 milionu lidí na Ukrajině. Zvláště znepokojivá je situace svobodných starších Ukrajinců, z nichž asi 80 procent žije pod oficiální hranicí chudoby. Navíc 90 procent důchodců není schopno pokrýt své základní zdravotní potřeby.

Intenzivně se diskutuje o reformě sociálního systému s cílem čelit sociální krizi. V současné době využívá alespoň jeden program sociální ochrany 73 procent populace. Sociální výdaje přesto klesly z 23 procent na 16 procent státního rozpočtu oproti roku 2021. V roce 2022 šlo na obranu 42 procent rozpočtu, což dále omezuje finanční prostor pro sociální výdaje.

K výzvám sociálního systému přispívá klesající počet zaměstnanců podléhajících odvodům na sociální pojištění a vysoký rozpočtový deficit. V roce 2022 to činilo 39 miliard amerických dolarů, což ilustruje závislost na mezinárodní podpoře – například od MMF, který od začátku invaze přislíbil 115 miliard amerických dolarů. Cílem vlády je prosazovat sladění sociální politiky se směrnicemi EU, ale nepředvídatelnost války ztěžuje realizaci takových reforem.

Tento vývoj jasně ukazuje, že Německo i Ukrajina čelí významným sociálním a ekonomickým výzvám. Zatímco federální vláda v Berlíně se to snaží překonat politickými opatřeními a reformami, sociální krize na Ukrajině zůstává naléhavou humanitární a ekonomickou výzvou.

Pro více informací o aktuálním politickém vývoji v Německu navštivte denní zprávy a pro sociální výzvy na Ukrajině si přečtěte analýzu bpb.