Putinovo zbrojní šílenství: ekonomický růst na úkor míru!

Putinovo zbrojní šílenství: ekonomický růst na úkor míru!

25. května 2025 opět neúspěšně skončila mírová jednání mezi Ukrajinou a Ruskem, přičemž jediným pozoruhodným pokrokem zůstala výměna zajatců. Jak konflikt pokračuje, vyhlídky na příměří jsou mizivé. Vojenské aktivity obou zemí ovlivňují nejen jejich ekonomiky, ale také globální ekonomiku.

V Rusku vzkvétá válečná ekonomika, což přispívá ke stabilitě v zemi. Podle nedávné zprávy fr.de vzrostl hrubý domácí produkt (HDP) Ruska v roce 2024 zhruba o čtyři procenta, podpořený výrazným zvýšením vojenských výdajů. Tyto výdaje vzrostly o 41,9 procenta na odhadovaných 145,9 miliardy dolarů, což představuje asi 6,7 procenta HDP. Janis Kluge z Science and Politics Foundation popisuje tyto vysoké výdaje jako „ekonomický stimulační balíček“ pro ruskou ekonomiku.

Ekonomické výzvy Ruska

Marc DeVore a Alexander Mertens analyzují, že vysoké vojenské výdaje krátkodobě zvyšují zaměstnanost a růst, ale z dlouhodobého hlediska jsou považovány za neudržitelné. Politolog Pavel Luzin vysvětluje, že ruské vedení se s velkým vojenským rozpočtem vmanévrovalo do slepé uličky. Tento přístup vyžaduje agresivní zahraniční politiku a má potenciál být destabilizující, zvláště pokud válka skončí a mnoho veteránů a pracovníků obrany se stane nezaměstnanými.

Konec války by mohl mít vážný dopad na ruskou ekonomiku. Historické příklady ukazují, že návrat mnoha demobilizovaných vojáků a nezaměstnanost mezi pracovníky obrany by mohly způsobit politickou nestabilitu. Civilní ekonomika země se navíc zmenšuje, protože vysoké platy v obranném průmyslu přitahují poptávku po pracovní síle a zanedbávají ostatní odvětví.

Globální dopad konfliktu

Dopad ruské války na Ukrajinu se však neomezuje pouze na Rusko. Globální ekonomika, zejména Německo, výrazně trpí zvýšenými cenami energií, vysokou inflací a nedostatkem obilí. Růst cen urychlila válka a s ní spojená úzká místa v zásobování, která vedla k poklesu spotřeby a investic v Německu. Inflace roste a lidé jsou nuceni šetřit.

Konflikt také způsobil výrazný pokles dovozu energie do EU z Ruska, což dále zatěžuje evropskou ekonomiku. Západoevropské země zažily drastický nárůst cen kvůli zastavení dodávek zemního plynu z Ruska, z nichž některé poklesly, ale často nebyly přeneseny na spotřebitele. Nejistota ohledně investic vedla mnoho společností k omezení výdajů.

Navzdory těmto výzvám dostává Ukrajina rozsáhlou finanční podporu od Západu, přičemž největším podporovatelem jsou USA, následované EU. Tato pomoc je zásadní pro udržení ukrajinské ekonomické stability během probíhajícího konfliktu.