Reálné mzdy v Německu rostou rychleji než za dva roky – dobrá zpráva pro zaměstnance i ekonomiku.

Eine gute Nachricht für Arbeitnehmer und die deutsche Wirtschaft: Die Reallöhne sind so stark gestiegen wie seit zwei Jahren nicht mehr. Im dritten Quartal 2023 stiegen die Löhne um 6,3 Prozent, während die Verbraucherpreise lediglich um 5,7 Prozent stiegen. Somit waren die Reallöhne 0,6 Prozentpunkte höher als im Vorjahresquartal, wie das Statistische Bundesamt am Mittwoch mitteilte. Einen größeren Zuwachs gab es das letzte Mal im Frühjahr 2021. Gründe für die Reallohnerhöhung sind zum einen Inflationsausgleichszahlungen sowie die Erhöhung des Mindestlohns auf zwölf Euro pro Stunde im Oktober. Bei Vollzeitbeschäftigten verzeichnete das Fünftel mit den geringsten Verdiensten den stärksten Lohnzuwachs mit 10,3 Prozent, während das Fünftel mit den höchsten Verdiensten im Durchschnitt nur 5,6 Prozent mehr verdiente.

Dobrá zpráva pro německou ekonomiku

To není dobrá zpráva jen pro zaměstnance. Německá ekonomika může doufat ve větší spotřebu díky vyšší kupní síle zaměstnanců a možná se tak vyhnout případné recesi. Tato zvýšená ochota ke spotřebě může mít pozitivní vliv na celý ekonomický cyklus.

Zvýšené reálné mzdy mohou mít dopad i na inflaci a úrokovou politiku centrální banky. Vyšší kupní síla může dále stimulovat růst cen, což by mohlo přimět centrální banku, aby přijala restriktivnější měnovou politiku, aby zabránila přehřátí ekonomiky. To by zase mohlo ovlivnit úvěrové podmínky pro podniky a spotřebitele.

Je však třeba také poznamenat, že rozdílný růst mezd v závislosti na příjmové skupině vykazuje silné nerovnosti. Skutečnost, že pětina s nejlepšími příjmy v průměru vydělávala méně než průměr, poukazuje na existující rozdíly v příjmech ve společnosti. To by mohlo mít sociální a politické důsledky, které zase mohou ovlivnit ekonomickou stabilitu.

Celkově vzato jsou zvýšené reálné mzdy známkou možného posílení kupní síly a ochoty zaměstnanců ke spotřebě, což může mít pozitivní dopad na ekonomiku. Je však důležité mít na paměti potenciální dopad na inflaci, úrokovou politiku a sociální nerovnost.
Podle zprávy od www.bild.de.