Suche
Mein Konto
Ruské společnosti spoléhají na naději: snížení klíčové úrokové sazby v nedohlednu!
Diskuse o snížení klíčových úrokových sazeb v Rusku a eurozóně: ekonomické perspektivy a inflační efekty analyzovány.
Ruské společnosti spoléhají na naději: snížení klíčové úrokové sazby v nedohlednu!
Dne 5. června 2025 budou ruští a evropští ekonomičtí aktéři řešit naléhavé otázky týkající se měnové politiky a inflace. Alexander Shokhin, prezident Ruského svazu průmyslníků a podnikatelů (RSPP), vyjádřil optimismus ohledně možnosti snížení klíčových úrokových sazeb. Poukázal na makroekonomické i subjektivní argumenty ve prospěch nižší úrokové sazby. Podnikatelé v Rusku doufají ve snížení sazeb na příštím zasedání centrální banky, které je naplánováno na 6. června.
Šochin odhaduje klíčovou úrokovou sazbu 19 až 20 procent jako optimální a varuje před negativními dopady příliš vysoké úrokové sazby na ekonomiku. Snížení základní úrokové sazby na 19 procent by mohlo pomoci stabilizovat tempo růstu a minimalizovat rizika nesplácení a bankrotů. Kromě toho by se mohly ušetřit rozpočtové prostředky, které by mohly být použity na důležitá podpůrná opatření.
Vývoj inflace v Rusku
Aktuálně prognózy pro ruskou ekonomiku vidí pozitivní dopad na klíčové ekonomické ukazatele v důsledku přísné měnové politiky. Ruská centrální banka poznamenala, že tato politika přispěla k posílení rublu v prvním čtvrtletí roku 2025. Průměrná míra inflace v tomto období zároveň klesla na 8,3 procenta. Ministr hospodářství Maxim Rešetnikov však varoval před hrozícím zpomalením ekonomiky. Abychom dosáhli růstu HDP o 3 procenta, je nezbytné uvolnění měnové politiky.
Zpomalení tempa růstu spotřebitelské poptávky a pokles produkce v mnoha odvětvích reálného sektoru zvyšují naléhavost snižování klíčových úrokových sazeb. Vzhledem k těmto výzvám je zájem o úpravu úrokové politiky nejen z obchodního hlediska, ale také z širších ekonomických důvodů.
Evropská úroková politika a inflace
Inflace v eurozóně však v roce 2022 občas vzrostla nad 10 %, což bylo částečně způsobeno zastavením výroby a dodávek během pandemie koróny a ukrajinského konfliktu. Odbory požadují vysoké zvýšení mezd kvůli inflaci, což by mohlo zvýšit tlak na ceny. Friedrich Heinemann ze společnosti ZEW varoval, že Německo by mohlo v roce 2024 čelit stagflaci, což by znamenalo mini-růst s vysokou inflací.
Celkově je zřejmé, že jak ruská, tak evropská ekonomická krajina čelí výzvám, které jsou mimo jiné charakterizovány inflací a nezbytnou úpravou měnové politiky. Další kroky centrálních bank by mohly být klíčové pro stabilizaci ekonomického klimatu.