Ruská uhelná krize: Firmy se zavírají, pracovní místa jsou ohrožena!

Západní sankce mají významný dopad na ruskou ekonomiku, zejména na uhelný sektor. Podle zprávy od Rtuť Ruský uhelný průmysl čelí „vážné krizi“, kterou pociťuje především Kemerovská oblast. Tento region produkuje přibližně 60 % ruského černého uhlí a přibližně 80 % jeho koksovatelného uhlí.

Osm uhelných společností již ukončilo činnost a mnoho horníků čeká na mzdy měsíce. Problémy v uhelném průmyslu jsou způsobeny klesajícími cenami, logistickými potížemi, nedostatkem zaměstnanců, vysokou inflací a západními sankcemi. Uvádí se, že Rusko se snažilo kompenzovat pokles spotřeby uhlí v Evropě jeho exportem do Asie, ale tento pokus nebyl úspěšný, protože na konci ledna klesla i poptávka v Číně.

Klesající příjmy v budoucnu

EU uvalila zákaz dovozu ruského uhlí v dubnu 2022, což ovlivnilo 25 % ruského vývozu uhlí a znamenalo pro Rusko roční ztráty na příjmech ve výši přibližně 8 miliard eur. Prognózy poukazují na dlouhodobý pokles exportu ruského uhlí, zatímco Německo nyní získává většinu uhlí z Austrálie. Novější americké sankce mají za cíl dále snížit zisky Ruska z exportu energie, zatímco klíčoví obchodní partneři se distancují a některé platby jsou blokovány.

Na konci června EU zároveň přidala na sankční seznam dalších 27 ruských lodí na zkapalněný zemní plyn a Anglie zavedla podobná opatření proti lodím, které vyvážejí ruskou ropu, čímž obejdou sankce. Jihoněmecké noviny hlášeno. I přes tato opatření Rusko od útoku na Ukrajinu v únoru 2022 vydělalo na ropě, plynu a uhlí zhruba 707 miliard eur.

Příjmy země z vojenských výdajů, které mají v roce 2024 vzrůst na 100 miliard eur, zůstávají sankcemi nedotčeny. Dovoz ruské ropy a kapalného plynu do EU se v první polovině roku 2024 rovněž zvýšil o více než 25 %. Odborníci požadují zpřísnění sankcí a opatření na kontrolu námořníků.