Ruská ekonomika na pokraji: Hromadné bankroty hrozí!

Ruská ekonomika čelí hrozícímu masivnímu nárůstu firemních bankrotů. Ústředním faktorem je přechod Vladimira Putina na válečnou ekonomiku, která stávající problémy dále prohloubila. Vysoká inflace nutí ruskou centrální banku zvýšit klíčovou úrokovou sazbu na 21 procent, zatímco prognózy naznačují, že by v budoucnu mohla být zvýšena na 25 až 30 procent.

Na konci roku 2024 platilo úroky přes 20 procent výrobních společností, což představovalo více než dvě třetiny jejich zisku před zdaněním (EBIT). Úvěry klíčovým průmyslovým odvětvím se navíc v listopadu a prosinci 2024 propadly o 30 až 50 procent, zatímco půjčování na dluhovém trhu je stále obtížnější. Odborníci varují před vlnou defaultů a vzájemných defaultů.

Varování před bankroty v uhelném průmyslu

V období mezi červencem a zářím 2024 zaznamenaly velké a střední společnosti míru opožděných plateb 19 procent, u malých společností až 25 procent. Igor Sečin, šéf Rosněfti, kritizoval finanční politiku centrální banky za její negativní dopad na náklady financování. Ohrožena jsou zejména obchodní centra, obranný sektor a uhelný průmysl.

Obranný průmysl trpí západními sankcemi, které omezují přístup k důležitým součástem, zatímco nedostatek kvalifikovaných pracovníků vytváří další tlak na průmysl. Sergej Chemezov varoval, že mnoho společností by mohlo zkrachovat, pokud by ceny zůstaly na současné úrovni. Uhelný průmysl také čelí velkým úderům kvůli klesající poptávce, zejména z Číny.

Podle zpráv klesl dovoz ruského uhlí o sedm procent na 95,1 milionu tun v roce 2024. Ruská vláda v této souvislosti zvažuje opatření na podporu možného masového bankrotu v uhelném průmyslu. Kromě těchto ekonomických výzev bylo zjištěno, že sankce proti ruské ekonomice mají stále negativnější dopad na produkci uhlí.

Před ukrajinským konfliktem byla ruská ekonomika jedním ze tří největších vývozců uhlí na světě. V roce 2021 byl tržní podíl ruského černého uhlí na dovozu do EU 46,7 procenta, ale od roku 2022 platí embargo na uhlí EZ proti Rusku, které zakazuje státům EU dovážet uhlí z Ruska. Rusko se pokusilo přesměrovat svůj vývoz uhlí do Asie, přičemž hlavním odběratelem se stala Čína.

Vzhledem k tomu, že Čína v roce 2024 dovezla rekordních 543 milionů tun uhlí, klesl i dovoz ruského uhlí a musel kupujícím poskytovat slevy, aby zůstali konkurenceschopní. Odvětví zaznamenalo od ledna do září 2024 celkovou ztrátu 91 miliard rublů, což je nejvyšší ze všech sektorů. Analytici odhadují, že problémy v uhelném průmyslu budou pokračovat minimálně dva roky, zatímco obchod se zkapalněným zemním plynem a ropou se potýká také s západními sankcemi.

Pro uhelný průmysl to znamená, že některé těžařské společnosti už musely kvůli nedostatku odbytu zavřít. Ministerstvo hospodářského rozvoje a Federální daňová služba byly požádány, aby podpořily bojující těžební operace a Vneshekonombank by mohla převzít kontrolu nad ohroženými aktivy.