Vzácné zeminy v ohrožení: Německý průmysl varuje před zastavením výroby!

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Německý průmysl varuje před zastavením výroby kvůli vzácným zeminám, protože rostoucí příjmy kompenzují životní náklady.

Die deutsche Industrie warnt vor Produktionsstopps durch seltene Erden, während steigende Einkommen die Lebenshaltungskosten ausgleichen.
Německý průmysl varuje před zastavením výroby kvůli vzácným zeminám, protože rostoucí příjmy kompenzují životní náklady.

Vzácné zeminy v ohrožení: Německý průmysl varuje před zastavením výroby!

Německý průmysl je uprostřed napjatého trhu se vzácnými zeminami, což by mohlo vést k potenciálnímu zastavení výroby. Aktuální zprávy z Zrcadlo Podle iniciativy průmyslové asociace „LTH“ bije na poplach. Závislost na dovozu z Číny vede k rostoucím obavám o bezpečnost dodávek, zejména v době, kdy se na tyto materiály spoléhají inovativní technologické sektory.

Rozhodnutí Číny regulovat vývoz vzácných zemin a důležitých polovodičových produktů vyvolává v průmyslu značnou nervozitu. To by mohlo postihnout zejména společnosti působící v automobilovém a elektronickém odvětví, které se spoléhají na suroviny potřebné k výrobě baterií a dalších high-tech produktů.

Rostoucí životní náklady a kupní síla

V širším kontextu se životní náklady v Německu v posledních měsících zvýšily. Spotřebitelé vnímají život jako dražší, což souvisí s nominálním růstem cen. Hlasitý BR Na tuto inflaci je však třeba pohlížet ve světle rostoucích příjmů. Mnoho mezd a důchodů se zvýšilo, což může částečně kompenzovat vyšší ceny.

Vývoj reálných čistých mezd, které jsou uvažovány po odečtení daní a sociálního zabezpečení a očištěné o inflaci, je zásadním ukazatelem kupní síly spotřebitelů. Čistá reálná mzda za odpracovanou hodinu vzrostla z 19,12 eura v roce 1994 na působivých 24,79 eura v roce 2024.

Kupní síla a mzdy rostou

Po poklesu reálných mezd v letech 2021 a 2022 se nyní zdá, že se mzdy opět stabilizovaly. V roce 2023 například čistá reálná mzda vzrostla z 23,03 eura na 24,79 eura. To odpovídá měsíčnímu nárůstu o zhruba 280 eur při pracovní době 160 hodin.

Růst průměrné mzdy převýšil inflaci a změny daní a příspěvků na sociální zabezpečení, což má pozitivní dopad na kupní sílu. Přesto k úpravě mezd často dochází s časovým odstupem oproti inflaci, což může dočasně vést k poklesu kupní síly. Přesto celkový dojem ukazuje na postupné zlepšování ekonomické situace zaměstnanců.