Studie: Malá důvěra ve čtyřdenní týden s plnou náhradou mzdy
Podle zprávy z www.t-online.de výsledky nové studie ukazují, že pouze 30 procent Němců věří, že čtyřdenní týden s plnou náhradou mzdy lze zavést ve střednědobém horizontu. Dvě třetiny dotázaných jsou skeptické. Názory na toto téma se liší v závislosti na odvětví a věkové skupině. Skepse ohledně čtyřdenního týdne je zvláště výrazná mezi kvalifikovanými pracovníky v průmyslu. Více než polovina z nich (53 procent) se obává možné ztráty produktivity. Důvodem k odmítnutí je také nedostatek kvalifikovaných pracovníků a obávaný nárůst stresu ve zbývajících pracovních dnech. Mladší generace, zejména generace Z, jsou ke konceptu pozitivnější. Tento…

Studie: Malá důvěra ve čtyřdenní týden s plnou náhradou mzdy
Podle zprávy od www.t-online.de Výsledky nové studie ukazují, že pouze 30 procent Němců věří, že čtyřdenní týden s plnou náhradou mzdy lze zavést ve střednědobém horizontu. Dvě třetiny dotázaných jsou skeptické. Názory na toto téma se liší v závislosti na odvětví a věkové skupině.
Skepse ohledně čtyřdenního týdne je zvláště výrazná mezi kvalifikovanými pracovníky v průmyslu. Více než polovina z nich (53 procent) se obává možné ztráty produktivity. Důvodem k odmítnutí je také nedostatek kvalifikovaných pracovníků a obávaný nárůst stresu ve zbývajících pracovních dnech.
Mladší generace, zejména generace Z, jsou ke konceptu pozitivnější. To by také mohlo naznačovat zvyšující se vliv mladších generací na trhu práce. Vyjednávání flexibilních pracovních modelů je pro mnoho mladých zaměstnanců považováno za zásadní.
Existují také počáteční modely pro čtyřdenní týden: Některé společnosti již nabízejí zkrácené pracovní týdny s plnou náhradou mzdy nebo větší flexibilitu, díky čemuž se koncept do budoucna jeví jako realističtější. Studie však ukazuje, že průmysl je méně optimistický ohledně zavedení čtyřdenního týdne ve srovnání s jinými odvětvími, jako je maloobchod nebo sektor služeb.
Celkově vzrůstající akceptace flexibilních pracovních modelů a touha po rovnováze mezi pracovním a soukromým životem by mohly mít dlouhodobé dopady na trh práce. Společnosti by mohly být nuceny přizpůsobit své modely pracovní doby tak, aby vyhovovaly potřebám mladých pracovníků. To by také mohlo vést ke změně celkové pracovní kultury a soutěže o talenty.
Přečtěte si zdrojový článek na www.t-online.de