Teologové v boji s krizí: Hoffmann vyzývá ke změně kurzu pro ekonomiku!

Teologové v boji s krizí: Hoffmann vyzývá ke změně kurzu pro ekonomiku!

Protestantský teolog Martin Hoffmann vyzývá k zásadnímu obratu v globálním ekonomickém systému. Ve své současné práci a kritické analýze existujících sociálních a ekonomických struktur vidí lidstvo v krizi přežití, která je umocněna násilím, válkami, migrací a změnou klimatu. Hoffmann, který do roku 2023 působil v Kostarice a dříve byl pastorem a rektorem semináře v Bavorsku, zdůrazňuje, že k těmto krizím přispívá současný ekonomický systém, který se do značné míry opírá o růst a racionalitu výpočtu účelového prospěchu.

Zejména válka na Ukrajině prohloubila již existující problémy. V době sílícího politického a společenského tlaku vidí Hoffmann neoliberální kapitalismus jako ústřední kořen sociálního rozdělení a rostoucí nerovnosti. Volá proto po novém politickém rámci, který orientuje ekonomiku ke společnému blahu, a navrhuje hledat třetí cestu, která se vymyká předchozím konceptům kapitalismu a socialismu.

Obecné dobro jako hlavní princip

Hoffmannem volaná změna orientace se odráží v myšlence ekonomiky pro obecné dobro, která letos v říjnu slaví 15. výročí. Tento přístup, který vyvinul Christian Felber, stanovuje čtyři hlavní kritéria pro společnosti: lidskou důstojnost, solidaritu a spravedlnost, ekologickou udržitelnost a transparentnost a spolurozhodování. Společnosti by měly být hodnoceny podle těchto hledisek, aby se vytvořila rozvaha pro obecné blaho. Hoffmann vyzdvihuje příklady, jako je outdoorový dodavatel oděvů Vaude a různé charitativní organizace, které se již těmito hodnotami řídí. Informuje také o privatizacích v Latinské Americe, které vedly k významným sociálním problémům.

Common good economy kritizuje, že současný ekonomický systém odporuje základním hodnotám demokratické společnosti a často staví finanční zisk nad blahobyt široké veřejnosti. Toto nesprávné stanovení priorit vede k významnému znečištění životního prostředí a psychickému stresu, za což v konečném důsledku nese náklady společnost. Na tomto pozadí má společná dobrá ekonomika za cíl vytvářet pobídky pro etické ekonomické jednání a nepředstavuje úplný model, ale spíše koncepci, která by se měla neustále rozvíjet. To také zahrnuje výměnu s jinými udržitelnými ekonomickými přístupy, jako je koblihová ekonomika.

Politická podpora a rovnováha veřejného blaha

Hoffmann požaduje explicitní politická opatření na podporu společností orientovaných na obecné blaho, včetně daňových slev a zvýhodněných půjček, aby se principy ekonomiky společného dobra ukotvily ve skutečnosti. Kritici tohoto přístupu poukazují na to, že rovnováha obecného dobra je založena na dobrovolnosti a že jsou nutné hluboké změny v ekonomickém systému. V Německu byl tento koncept již praktikován v mnoha obcích, přičemž některé jsou uznávány jako certifikované komunity pro obecné blaho.

Kromě toho nyní v Německu existuje osm takových komunit, včetně Kirchanschöring, které se aktivně zasazují o společné dobro. Tyto iniciativy sahají od zavedení autobusů pro občany až po investice do zelených ploch. Výzva sladění vlastnických práv a podnikatelské svobody s cíli společného dobrého hospodářství však zůstává kontroverzní otázkou. Rakouská hospodářská komora vyjádřila v této souvislosti obavy a varuje před nadměrným byrokratickým úsilím.

Stručně řečeno, Hoffmann a zastánci společné dobré ekonomiky volají po přehodnocení ekonomiky, která se zaměří na dlouhodobá a integrativní řešení, aby budoucím generacím zůstaly podmínky pro život. Historické kritické hlasy, jako jsou hlasy Martina Luthera, zdůrazňují, že varování před nebezpečím kapitalismu nejsou novým fenoménem. Hoffmann apeluje na teology a společnost jako celek, aby se aktivně zapojili do ekonomických otázek a prosazovali modely, které slouží životu.