Trumpův pochybný plán: oslabit dolar, zachránit průmysl?

Trumpův pochybný plán: oslabit dolar, zachránit průmysl?

Americký prezident Donald Trump prosazuje kontroverzní plán na oslabení dolaru s cílem posílit domácí průmysl. Tento plán, známý jako Mar-a-Lago Accords, navrhl Stephen Miran, předseda Trumpovy ekonomické poradní rady. Miran tvrdí, že status dolaru jako světové rezervní měny představuje zátěž pro americkou ekonomiku a přispívá k deindustrializaci. Vysoká poptávka po dolaru vede ke zvýšení jeho hodnoty, zdražuje americké zboží a způsobuje obchodní deficity. V reakci na tento vývoj mnoho amerických výrobců přesouvá výrobu do zahraničí, což následně ohrožuje pracovní místa.

Vztah mezi dolarem a obchodním deficitem je však složitější, než jak se Miran tváří. Zahraniční investoři drží americké státní dluhopisy, aby stabilizovali své směnné kurzy, ale často se vyhýbají investicím do jiných amerických aktiv. Historicky neměl dolar žádný nepříznivý dopad na běžný účet USA jako rezervní měna v 60. až 70. letech 20. století. Příčiny deficitu běžného účtu jsou rovněž různé; závisí mimo jiné na vztahu mezi národními úsporami a investicemi.

Výzvy dohody Mar-a-Lago

V roce 2024 činil schodek rozpočtu USA 6,4 % HDP, zatímco schodek běžného účtu byl nižší než 4 %. Miranův plán je považován za chybný, protože dolar je pouze jedním z mnoha faktorů přispívajících k obchodním deficitům. Uzavření rozpočtového deficitu by mohlo být jednodušší než obchodní válka, ale bude to vyžadovat politickou akci v Kongresu. I přes vysokou úroveň automatizace zůstává síla americké ekonomiky lákadlem pro mezinárodní investory.

Kritiku Trumpova přístupu posilují současné ekonomické trendy a globální politický vývoj. Čína je například obviňována z narušování globální alokace kapitálu prostřednictvím veřejných politik, které vytvářejí nadměrné úspory. Nedostatek sociálního zabezpečení a nedostatečně rozvinuté úvěrové a spořící nástroje v Číně nutí domácnosti více šetřit, zatímco zisky podniků těží z klesající kompenzace práce.

Globální důsledky a vyhlídky do budoucna

Strategie čínské vlády ovlivnit alokaci kapitálu prostřednictvím státních podniků a veřejných dotací mají významný dopad na mezinárodní obchod a americkou ekonomiku. Navíc se k obchodní politice USA často přistupuje s doktrínou „reciprocity“, jejímž cílem je uplatňovat cla obchodních partnerů na americké produkty zrcadlově. Tvrdí se, že jsou nezbytná zvláštní cla v závislosti na elasticitě poptávky po dováženém zboží, aby nedošlo ke zvýšení spotřebitelských cen.

V současném multipolárním světě by eroze dolaru jako primární rezervní měny mohla být dlouhodobě v rozporu se zájmy USA a destabilizovat globální finanční trh. Protagonisté nových celních opatření vidí tato cla také jako prostředek kontroly zahraničního exportu a snížení daňové zátěže občanů USA. Tento přístup by však mohl být zavádějící a vyvolává otázku, zda záměrné oslabení dolaru skutečně posílí americký průmysl, nebo zda se ukáže jako sebezničující.

Celkově se teprve uvidí, jak dohoda z Mar-a-Lago a související hospodářské politiky ovlivní americkou ekonomiku a situaci v mezinárodním obchodu. Výzvy na globální scéně a měnící se ekonomické prostředí vyžadují inovativní reakce a udržitelné politiky.