Rozdělení bohatství v eurozóně: Jak superbohatí bohatnou
Podle zprávy z www.sueddeutsche.de je bohatství v měnové unii velmi nerovnoměrně rozděleno. Nejbohatších deset procent domácností vlastní 56 procent celkového čistého bohatství, zatímco bohatší polovina domácností vlastní pouze pět procent. Celková aktiva v měnové unii nyní dosahují přibližně 60 bilionů eur, což odpovídá nárůstu o 29 procent nebo 13,7 bilionu eur za posledních pět let. V tomto období se nerovnost v rozložení bohatství snížila minimálně, a to především díky výkonnosti nemovitostí. Dlouhodobá politika nulových úrokových sazeb Evropské centrální banky spustila silný stavební boom, ale pouze domácnosti, které...

Rozdělení bohatství v eurozóně: Jak superbohatí bohatnou
Podle zprávy od www.sueddeutsche.de bohatství je v měnové unii rozdělováno velmi nerovnoměrně. Nejbohatších deset procent domácností vlastní 56 procent celkového čistého bohatství, zatímco bohatší polovina domácností vlastní pouze pět procent. Celková aktiva v měnové unii nyní dosahují přibližně 60 bilionů eur, což odpovídá nárůstu o 29 procent nebo 13,7 bilionu eur za posledních pět let. V tomto období se nerovnost v rozložení bohatství snížila minimálně, a to především díky výkonnosti nemovitostí.
Dlouhodobá politika nulových úrokových sazeb Evropské centrální banky spustila silný stavební boom, z něhož profitovaly pouze domácnosti, které si mohly dovolit hypoteční úvěr. V důsledku toho majitelé domů zaznamenali nárůst svého majetku za posledních pět let o přibližně 27 procent, zatímco nájemci zaznamenali nárůst pouze o 17 procent. Medián čistého jmění vzrostl o zhruba 40 procent na 150 000 eur.
Celkově studie Evropské centrální banky ukazuje, že rozložení bohatství v eurozóně je odlišné. Ve Španělsku a Portugalsku vlastní bydlení výrazně více lidí než v Německu a Rakousku, což znamená, že růst bohatství v těchto zemích byl vyšší. Bundesbank ve své studii z roku 2023 dodala, že nejbohatších deset procent domácností v Německu vlastní 56 procent celkových čistých aktiv, zatímco bohatší polovina domácností vlastní pouze tři procenta.
Tato nerovnost v distribuci bohatství může mít dalekosáhlé dopady na trh a finanční průmysl. Například nerovnoměrné rozdělení by mohlo vést k nižší poptávce, protože domácnosti s nižším bohatstvím mají méně finančních zdrojů. To by mohlo ovlivnit spotřebu, investice a v konečném důsledku i ekonomický růst. Navíc by to mohlo mít i politické důsledky, protože sociální nerovnost často vede k nespokojenosti a politické nestabilitě. Je proto důležité přijmout opatření ke snížení majetkové nerovnosti v eurozóně a posílení hospodářské a sociální soudržnosti.
Přečtěte si zdrojový článek na www.sueddeutsche.de