Rozdělení bohatství v eurozóně: ​​Jak superbohatí bohatnou

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Podle zprávy z www.sueddeutsche.de je bohatství v měnové unii velmi nerovnoměrně rozděleno. Nejbohatších deset procent domácností vlastní 56 procent celkového čistého bohatství, zatímco bohatší polovina domácností vlastní pouze pět procent. Celková aktiva v měnové unii nyní dosahují přibližně 60 bilionů eur, což odpovídá nárůstu o 29 procent nebo 13,7 bilionu eur za posledních pět let. V tomto období se nerovnost v rozložení bohatství snížila minimálně, a to především díky výkonnosti nemovitostí. Dlouhodobá politika nulových úrokových sazeb Evropské centrální banky spustila silný stavební boom, ale pouze domácnosti, které...

Gemäß einem Bericht von www.sueddeutsche.de, ist das Vermögen in der Währungsunion sehr ungleich verteilt. Die vermögendsten zehn Prozent der Haushalte besitzen 56 Prozent des gesamten Nettovermögens, während die vermögensärmere Hälfte der Haushalte nur fünf Prozent besitzt. Das Gesamtvermögen in der Währungsunion beläuft sich inzwischen auf rund 60 Billionen Euro, was einem Plus von 29 Prozent oder 13,7 Billionen Euro in den vergangenen fünf Jahren entspricht. In diesem Zeitraum ist die Ungleichheit bei der Vermögensverteilung minimal gesunken, hauptsächlich aufgrund der Wertentwicklung von Immobilien. Die langjährige Nullzinspolitik der Europäischen Zentralbank hat einen starken Bauboom ausgelöst, von dem aber nur Haushalte, die sich …
Podle zprávy z www.sueddeutsche.de je bohatství v měnové unii velmi nerovnoměrně rozděleno. Nejbohatších deset procent domácností vlastní 56 procent celkového čistého bohatství, zatímco bohatší polovina domácností vlastní pouze pět procent. Celková aktiva v měnové unii nyní dosahují přibližně 60 bilionů eur, což odpovídá nárůstu o 29 procent nebo 13,7 bilionu eur za posledních pět let. V tomto období se nerovnost v rozložení bohatství snížila minimálně, a to především díky výkonnosti nemovitostí. Dlouhodobá politika nulových úrokových sazeb Evropské centrální banky spustila silný stavební boom, ale pouze domácnosti, které...

Rozdělení bohatství v eurozóně: ​​Jak superbohatí bohatnou

Podle zprávy od www.sueddeutsche.de bohatství je v měnové unii rozdělováno velmi nerovnoměrně. Nejbohatších deset procent domácností vlastní 56 procent celkového čistého bohatství, zatímco bohatší polovina domácností vlastní pouze pět procent. Celková aktiva v měnové unii nyní dosahují přibližně 60 bilionů eur, což odpovídá nárůstu o 29 procent nebo 13,7 bilionu eur za posledních pět let. V tomto období se nerovnost v rozložení bohatství snížila minimálně, a to především díky výkonnosti nemovitostí.

Dlouhodobá politika nulových úrokových sazeb Evropské centrální banky spustila silný stavební boom, z něhož profitovaly pouze domácnosti, které si mohly dovolit hypoteční úvěr. V důsledku toho majitelé domů zaznamenali nárůst svého majetku za posledních pět let o přibližně 27 procent, zatímco nájemci zaznamenali nárůst pouze o 17 procent. Medián čistého jmění vzrostl o zhruba 40 procent na 150 000 eur.

Celkově studie Evropské centrální banky ukazuje, že rozložení bohatství v eurozóně je odlišné. Ve Španělsku a Portugalsku vlastní bydlení výrazně více lidí než v Německu a Rakousku, což znamená, že růst bohatství v těchto zemích byl vyšší. Bundesbank ve své studii z roku 2023 dodala, že nejbohatších deset procent domácností v Německu vlastní 56 procent celkových čistých aktiv, zatímco bohatší polovina domácností vlastní pouze tři procenta.

Tato nerovnost v distribuci bohatství může mít dalekosáhlé dopady na trh a finanční průmysl. Například nerovnoměrné rozdělení by mohlo vést k nižší poptávce, protože domácnosti s nižším bohatstvím mají méně finančních zdrojů. To by mohlo ovlivnit spotřebu, investice a v konečném důsledku i ekonomický růst. Navíc by to mohlo mít i politické důsledky, protože sociální nerovnost často vede k nespokojenosti a politické nestabilitě. Je proto důležité přijmout opatření ke snížení majetkové nerovnosti v eurozóně a posílení hospodářské a sociální soudržnosti.

Přečtěte si zdrojový článek na www.sueddeutsche.de

K článku