Suche
Mein Konto
Růst na východě: Polsko a Chorvatsko předběhly Rakousko!
Jarní prognóza EU 2025: Chorvatsko, Polsko a Česká republika zaznamenávají hospodářský růst, zatímco Rakousko se zmenšuje.
Růst na východě: Polsko a Chorvatsko předběhly Rakousko!
Ekonomická situace v Evropě svědčí o pomalém, ale stabilním růstu, zejména v některých regionech střední a východní Evropy. Hlasitý Tisk Pozitivní vývoj nastal v Chorvatsku, Polsku a České republice, zatímco Rakousko bude jediným členem EU, který v roce 2025 zaznamená pokles o -0,3 %. Tyto různé trendy v rámci EU se odráží také v jarní prognóze Evropské komise na rok 2024.
V roce 2024 se předpokládá mírný růst HDP v EU o 1,0 % a v eurozóně o 0,8 %. Prognózy růstu se v roce 2025 zvýší na 1,6 % v EU a 1,4 % v eurozóně. Tato stabilita přichází navzdory vyšším geopolitickým rizikům a stagnující ekonomice v Německu, které se bude kvůli nejistotám zotavovat jen pomalu zastoupení EU hlášeno.
Ekonomické vrcholy ve střední a východní Evropě
Polsko vyniká jako šestá největší ekonomika EU s předpovědí růstu HDP o 3,3 %. Mezi pozitivní ukazatele v Polsku patří velký domácí trh, vysoké objemy investic a stabilní inflace ve výši 3,6 %. S tím je spojena pozoruhodná míra nezaměstnanosti pouhých 2,8 %, což znamená de facto plnou zaměstnanost. Následuje Chorvatsko s odhadovaným růstem 3,2 %, podpořeným silnou soukromou spotřebou a financováním EU. Česká republika má stabilní domácí ekonomiku, ve které je záporná obchodní bilance kompenzována domácí spotřebou.
- Wachstumsaussichten:
- Polen: 3,3%
- Kroatien: 3,2%
- Tschechien: Stabil, positive Trends durch Binnenkonsum
Naproti tomu Maďarsko má „nejisté podnikatelské prostředí“, které vede k podprůměrnému růstu. Přestože se síla soukromého spotřebitele vyvíjí pozitivně, společnosti vykazují zdrženlivost ve svých investicích. Dalším aspektem je protievropský kurz Maďarska, který vedl k tomu, že se ztratilo důležité financování EU. Nicméně pro rok 2026 se předpokládá zvýšení HDP o 2,5 %, podpořené silnou soukromou spotřebou a lepšími vyhlídkami na export.
Celková ekonomická stabilita
EU jako celek vykazuje známky stabilní ekonomické odolnosti. Pokles inflace měřené HICP naznačuje, že kupní síla se opět postupně zvyšuje, přičemž předpokládaná míra inflace v roce 2024 bude 2,7 % a v roce 2025 klesne na 2,2 %. Tento vývoj je vnímán jako pozitivní, zejména v kontextu hospodářského oživení po výzvách posledních let.
Různí zástupci EU zdůrazňují potřebu zvýšit konkurenceschopnost a odolnost. Tyto problémy jsou však zmírněny zlepšením míry zaměstnanosti a stabilní soukromou spotřebou, zatímco průměrná míra nezaměstnanosti byla v roce 2023 6,0 %.
Celkově vyhlídky na rok 2025 ukazují na pomalé, ale trvalé zlepšování ekonomické situace v EU. Zatímco některé země stagnují nebo zažívají úpadek, jiné jako Polsko a Chorvatsko svými pozitivními ekonomickými ukazateli ukazují, že v rámci EU existují také významné příležitosti k růstu.