Pryč od plně komplexní mentality: Šéf IHK vyzývá k osobní odpovědnosti

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Šéfka IHK Susanne Herre kritizuje „all-inclusive mentalitu“ ekonomiky. Vyžaduje osobní odpovědnost a podporuje federální vládu v růstových opatřeních.

IHK-Chefin Susanne Herre kritisiert die "Vollkasko-Mentalität" der Wirtschaft. Sie fordert Eigenverantwortung und unterstützt die Bundesregierung bei Wachstumsmaßnahmen.
Šéfka IHK Susanne Herre kritizuje „all-inclusive mentalitu“ ekonomiky. Vyžaduje osobní odpovědnost a podporuje federální vládu v růstových opatřeních.

Pryč od plně komplexní mentality: Šéf IHK vyzývá k osobní odpovědnosti

Susanne Herre, generální ředitelka IHK Region Stuttgart, vyjádřila v aktuálním SWR video podcastu „To the point! Intenzivní“ jasnou kritiku nedostatku osobní odpovědnosti firem v době krize. Zjišťuje, že podnikatelé často žádají o vládní podporu příliš rychle, místo aby sami jednali. Tato „zcela komplexní mentalita“ je fenoménem, ​​který se zvýšil od koronavirové krize, kdy byly zahájeny četné programy financování na podporu ekonomiky. Herre vyzývá k odklonu od tohoto postoje, aby se odpovědnost podniku vrátila do popředí. Region IHK Stuttgart má v současnosti 175 000 členských společností.

Diskuse přichází v době, kdy federální vláda zahájila iniciativu se svým stimulátorem růstu na podporu investic. Herre tento krok, který umožňuje lepší odpisy nových nákupů a má přispět k posílení mezinárodní konkurence, vítá. Podporuje zejména snížení úrovně daně z příjmu právnických osob, protože by to mohlo vést k většímu růstu a v konečném důsledku k vyšším daňovým příjmům. Celkem federální vláda plánuje poskytnout na tento balíček zhruba 50 miliard eur, což bude realizováno převzetím nového dluhu.

Kritika regulace daně z elektřiny

Ústředním tématem v Herreho argumentu je rozhodnutí federální vlády nesnížit daně z elektřiny pro všechna odvětví hospodářství. Toto snížení se týká pouze výroby a zemědělství, což Herre ostře kritizuje. Poukazuje na to, že tato nerovná regulace se týká i odvětví, jako je potravinářství a stravování, které trpí vysokými náklady na energie. Podle Herreho jde o problém, který by se neměl ignorovat, protože vysoké náklady na energie představují pro řadu firem značnou zátěž.

Rok po zavedení nouzového balíčku, který kancléř Olaf Scholz také označoval jako „double whammy“, je potřeba udržitelné hospodářské strategie obzvláště jasná. Federální vláda nemůže sestavit neomezené záchranné balíčky v hodnotě miliard jako před krizí. Scholz v této souvislosti zdůrazňuje, že vláda chce být u finančních starostí občanů, což dal jasně najevo větou „Nikdy nepůjdeš sám“. Otázkou však zůstává, jak dlouho může krizový management v této podobě pokračovat, aniž by dále zatěžoval státní finance.

Herreova slova a současná opatření federální vlády jasně ukazují, že je třeba znovu vyvážit rovnováhu mezi státní podporou a firemní odpovědností. To je jediný způsob, jak zajistit udržitelný hospodářský růst v regionu.