Debata o odvodu: Odborníci varují před drastickými důsledky pro ekonomiku!

Debata o odvodu: Odborníci varují před drastickými důsledky pro ekonomiku!

V současné době se v Německu intenzivně diskutuje o znovuzavedení povinné vojenské služby, která byla pozastavena v roce 2011 v době míru. Zatímco Unie vede kampaň za návrat k povinné vojenské službě, ostatní frakce v Bundestagu, kromě levice, jsou také částečně pro. Ministr obrany Boris Pistorius v této souvislosti usiluje o zavedení dobrovolné vojenské služby s cílem zvýšit personální sílu Bundeswehru. Chybí však jednotná koncepce, neboť SPD při koaličních jednáních trvala na dobrovolné službě, zatímco Unie požadovala povinný rok služby pro muže a ženy..

V této souvislosti Marc F., 23letý tovaryš pokrývač z Horní Franky, vyjádřil touhu po vojenské službě. Jeho zaměstnavatel bojuje s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků, protože dvě pozice jsou v současné době neobsazené – situace, která je ve stavebnictví rozšířená. Téměř 2500 stavebních společností hledá nové zaměstnance, částečně kvůli odchodu generace boomu do důchodu. Holger Schäfer, expert na trh práce, vysvětluje, že dopad na trh práce do značné míry závisí na počtu a délce trvání odvedených vojáků. S 20 000 přijatými rekruty by byl dopad sotva patrný; Pokud by však byly povolány celé kohorty, mohlo by chybět kolem 700 000 mladých lidí.

Výzvy Bundeswehru

Bundeswehru aktuálně chybí kolem 100 000 vojáků k zajištění potřebné obranné připravenosti do roku 2029. Diskuse o povinné vojenské službě je živena vývojem bezpečnostní politiky v Evropě, například ruskou hrozbou. Když se podíváme na situaci v jiných zemích, státy jako Švédsko a Lotyšsko po změnách v bezpečnostní politice znovu zavedly povinnou vojenskou službu. Rozdílnost politických názorů v Německu je jasná, protože AfD volá po návratu k tradiční branné povinnosti, zatímco jiné strany prosazují nové koncepce.

Ukazuje se i sociální rozměr povinnosti inzerovat: Případné zavedení nové veřejně prospěšné služby by mohlo odlehčit klinikám, jeslím a domovům důchodců. Podle profesora Panu Poutvaary z institutu Ifo by znovuzavedení povinné vojenské služby mohlo být pro státní rozpočet nákladově efektivnější, přináší však rizika oddalováním výcviku a nástupem do pracovního procesu. Poutvaara navrhuje, že dobrovolná služba je výhodnější, pokud velikost rezervy není větší než čtvrtina věkové kohorty.

Ekonomické efekty a ekonomické náklady

Znovuzavedení branné povinnosti má potenciální ekonomické náklady. Scénář vytvořený Poutvaarou ukazuje dopad na hrubý národní důchod, který by mohl spadat za následující předpoklady:

Vědci také varují, že pokud by došlo k drastickému poklesu, Německo by si muselo brát půjčky v zahraničí. A to v kontextu zchátralého stavu mnoha kasáren a tanků, jejichž renovace vyžaduje dvouciferné miliardové investice.

Politická debata o povinné vojenské službě zůstává napjatá, protože současně musí být vyřešena potřeba dobře postavené armády a řešení nedostatku kvalifikovaných pracovníků. Zda návrat k povinné vojenské službě skutečně poskytne odpovědi na výzvy, se teprve uvidí.