Ekonomika pod tlakem: nutné reformy – co vláda plánuje?

Ekonomika pod tlakem: nutné reformy – co vláda plánuje?

Podnikatelé v Německu jsou stále více nespokojeni s postojem spolkové vlády, která se v současné debatě o rozpočtu zaměřuje především na vyšší výdaje. Helena Melnikov, generální ředitelka DIHK, dává jasně najevo, že plánovaný nový dluh otevírá finanční prostor, ale přináší s sebou i velkou zodpovědnost. Vyzývá k „rozhodujícímu průběhu reformy“ a urychlení postupů plánování, schvalování a zadávání zakázek. Snížení byrokracie je navíc nutné rychle posunout vpřed, aby se soukromému sektoru nabídlo lepší investiční klima, protože 90 % všech investic v Německu pochází z této oblasti.

Nespokojenost s hospodářskou politikou černo-rudé koalice vyjadřuje i Christoph Ahlhaus, jednatel BVMW. Volá po snížení daní, zlevnění cen energií a komplexních reformách sociálního státu. V této kritické situaci Stefan Körzell z DGB také požaduje, aby budoucí investice nebyly hrazeny proti sociálnímu státu. Prosazuje trvalá řešení, jak posílit příjmy obcí, například zavedením daně z majetku a spravedlivější dědické daně.

Investice a společenská odpovědnost

Přestože se DGB staví zásadně pozitivně k rozpočtu na rok 2025, který počítá s investicemi ve výši 116 miliard eur, varuje před možnými dodatečnými rozpočtovými dírami, které by mohly vzniknout v důsledku požadovaného snížení korporátní daně. Verena Bentele, prezidentka VdK, zdůrazňuje rostoucí mezery v pojištění zdravotní a ošetřovatelské péče. Volá po reformě dluhové brzdy, která by umožnila dlouhodobé investice do sociálního státu a čelila rostoucí nerovnosti.

Podle IMK Mnoho z výše uvedených výzev přichází v kontextu zásadní ztráty ekonomické prosperity v Německu. Měnová a fiskální politika zpočátku na cenové šoky reagovala přiměřeně, ale od začátku roku 2023 jsou již patrné rostoucí restrikce měnové politiky a reakce finanční politiky vyplývající z nálezu Spolkového ústavního soudu. Tento vývoj zpřísnil fiskální politiku, zatímco ekonomika zůstává křehká. V oblasti dluhové brzdy je naléhavě nutné provést reformu, aby se v roce 2024 předešlo stagnačním tendencím.

Dalším kritickým bodem je potřeba společensky přijatelné a bohatství zvyšující dekarbonizace. Zaměření na ceny CO2 a klimatické peníze na hlavu s sebou nese rizika a problémy s distribuční politikou, a proto by cena CO2 měla být součástí komplexnějšího souboru nástrojů. Trh práce je pod tlakem, protože krátkodobě roste nezaměstnanost, zatímco ve střednědobém horizontu hrozí nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Aktivace a školení pracovníků vyžaduje dlouhodobé finanční zdroje.

Předseda strany SPD Lars Klingbeil v úterý v Bundestagu představí návrh zákona o rozpočtu na rok 2025 a představí finanční plány na příští roky. Tato debata již vyvolává v německé politické a ekonomické scéně mnoho kontroverzí.