Cla klesají, dluhy rostou: Trump a ekonomická krize v USA

Cla klesají, dluhy rostou: Trump a ekonomická krize v USA

USA čelí složité ekonomické situaci, která se vyznačuje vysokým státním dluhem a pokračujícími obchodními konflikty. Donald Trump nedávno oznámil cla, která byla odložena nebo zavedena na poslední chvíli. Cla na určité zboží klesnou ze 145 % na 30 %, ale základní clo ve výši 10 % zůstane na veškerý dovoz, stejně jako cla specifická pro odvětví na automobily, ocel, hliník, polovodiče a možná i léčiva. Odborníci varují, že tato opatření mohou snížit spotřebu a vést ke slabému růstu. Walmart už například oznámil, že kvůli vyšším tarifům zdraží. Průměrné efektivní dovozní clo v USA je nyní 15 %, což je šestkrát více než před nástupem Trumpa do úřadu a představuje velkou výzvu pro spotřebitele.

Zatímco index S&P 500 se od začátku roku zotavil, vyhlídky na stabilizovanou ekonomiku jsou nejisté. Šéf Fedu Jerome Powell vyjádřil obavy z možných trvalých nabídkových šoků a není ochoten snížit úrokové sazby. Americké vládě mezitím vzniká nový dluh ve výši téměř 2 bilionů dolarů ročně, což způsobuje, že celkový dluh převyšuje roční ekonomický výkon. Agentura Moody's snížila rating USA, což znamená, že země přišla o nejvyšší rating všech tří hlavních ratingových agentur. To by mohlo mít dlouhodobě negativní dopad na zájem zahraničních investorů, přestože USA jsou stále považovány za atraktivní destinaci pro přímé investice, zejména kvůli klesajícím daním a velkému odbytovému trhu.

Dopad obchodního konfliktu na eurozónu

Obchodní konflikt mezi USA a Evropou má dopad nejen na americkou, ale i na evropskou ekonomiku. Měnová politika Evropské centrální banky (ECB) je tímto napětím ovlivněna. Aby posílily evropskou obranu, jsou země eurozóny nuceny převzít stovky miliard dluhů. To zvyšuje riziko extrémních reakcí na dluhopisových trzích, zejména ve vysoce zadlužených zemích, jako je Itálie a Francie.

Během krize eura v letech 2011/2012 vzrostly úrokové sazby státních dluhopisů, což ovlivnilo důvěru investorů. Aby se zabránilo podobnému poklesu, ECB od té doby podporuje ceny dluhopisů rozsáhlými nákupy. Nejdůležitější klíčová úroková sazba, depozitní sazba, již byla snížena ze 4,0 na 2,75 procenta, přičemž další snížení se očekává na příštím zasedání ECB. Toto snížení by mohlo být doprovázeno nejistotou ohledně globální celní války, která by mohla potenciálně vyvolat prudký nárůst inflace.

Rozhodnutí o úrokových sazbách a výhled inflace v eurozóně

Prezidentka ECB Christine Lagardeová vyjádřila obavy z nejistoty výhledu inflace v eurozóně. Míra inflace v Německu je aktuálně 2,3 procenta a v eurozóně 2,5 procenta, což je daleko od střednědobého cíle 2,0 procenta. Několik členů ECB, včetně Isabel Schnabelové, volá po debatě o možném zastavení snižování úrokových sazeb, aby se zabránilo tomu, že úrokové sazby zůstanou příliš nízké a nevedou tak v dlouhodobém horizontu k vysoké inflaci a finančním krizím. Celosvětově roste tlak na centrální banky, což může ohrozit nezávislost a stabilitu tvůrců měnové politiky.

Celkově zůstává ekonomická situace v USA i v Evropě napjatá, zatímco subjekty na finančních trzích bedlivě sledují, jak politická rozhodnutí v obou regionech ovlivní ekonomické prostředí.