Ceny chleba v Íránu raketově rostou: Občané v rozruchu!

Ceny chleba v Íránu raketově rostou: Občané v rozruchu!

V Íránu je obyvatelstvo opět pod tlakem drasticky rostoucích cen potravin. Státní agentura Shargh 14. července 2025 informovala, že režim v Teheránu se rozhodl prozatím zastavit plánované zvyšování cen chleba. Děje se tak na pozadí rostoucí hospodářské krize, která se vyznačuje vysokými úpravami cen základních potravin. V několika provinciích, jako je Razavi-Khorasan a Qom, však došlo k výraznému zvýšení cen v tichosti, což vyvolalo obavy a nelibost mezi obyvatelstvem.

Teheránským pekárnám bylo nařízeno péct chléb za současné ceny, protože předseda Teheránské cechovní komory Hamidreza Rastgar potvrdil odložení cenových plánů kvůli „zvláštním okolnostem“. V provincii Razavi-Khorasan se ceny dotovaného a částečně dotovaného chleba zvýšily o 42 až 52 procent, což přímo ovlivnilo živobytí mnoha občanů. V Mašhadu nyní stojí chléb Barbari 3 000 tomanů, zatímco chléb Sangak stojí 5 200 tomanů.

Symbol nespokojenosti

Chléb má v Íránu nesmírný symbolický význam, zejména pro dělnickou třídu. Změny cen jsou vnímány nejen jako ekonomická zátěž, ale jako přímý útok na živobytí milionů lidí. Historicky zvýšení cen chleba často vyvolalo sociální nepokoje. Režim si je vědom výbušnosti a provádí nebezpečné balancování mezi ekonomickým tlakem a politickou stabilitou.

Nedávné zvýšení cen základních potravin, jako jsou vejce, rýže a maso, navíc vedlo k protestním demonstracím. Na jihozápadě země prý ve čtvrtek vypukly násilné střety, kdy byla zapálena mešita a vyrabován supermarket. Bezpečnostním složkám se ale podařilo dostat situaci pod kontrolu.

Politické tóny v krizi

Demonstranti mimo jiné požadují rezignaci prezidenta Ebrahima Raisiho, který byl v posledních týdnech vystaven tvrdé kritice. Mnozí mu vyčítají, že nedokázal dodržet předvolební slib o rychlém ukončení hospodářské krize. Není žádným tajemstvím, že Írán již delší dobu trpí těžkou ekonomickou a finanční krizí. Tuto krizi ještě zhoršily sankce USA uvalené od odstoupení od vídeňské jaderné dohody v roce 2018. V důsledku toho Írán nemá přístup ke svým bankovním účtům v zahraničí a jeho národní měna, riál, ztratila přes 50 procent své hodnoty.

Režim se rozhodl pro regionální úpravu cen, aby se vyhnul velkým protestům v hlavním městě. Analytici tvrdí, že cílem vlády je udržet pod kontrolou rozšířenou nespokojenost s cenami potravin. Tlak na snížení dříve uložených dotací však představuje výzvu, která by mohla vážně ohrozit politickou stabilitu.