Čínská nadvláda nad vzácnými zeminami: Západní závislost odhalena!
Dopis editorovi z 25. října 2025 kritizuje západní hospodářskou politiku a závislost na čínských surovinách, zejména vzácných zeminách.

Čínská nadvláda nad vzácnými zeminami: Západní závislost odhalena!
Závislost západního světa na surovinách kontrolovaných Čínou začíná být znepokojivá. Manfred Bartel v dopise redakci poukázal na dominantní postavení Číny v oblasti vzácných zemin, hořčíku, grafitu a dalších vzácných kovů. Tato závislost je nejen ekonomickým problémem, ale také geopolitickým rizikem, které je umocněno vlastní krátkozrakostí západních průmyslových zemí. Bartel kritizuje skutečnost, že nízké ceny čínských produktů vytlačily mnoho západních výrobců, což vedlo ke ztrátě suverenity.
Dnes se dvě třetiny všech vzácných zemin vyrábí v Číně, což z této země dělá klíčového hráče na světovém trhu. Zejména oblast Baotou ve Vnitřním Mongolsku, která je považována za „hlavní město vzácných zemin“, má pro to zásadní význam. V Baotou se nachází „silnice vzácných zemin“ a památník Tenga Siao-pchinga, jehož ekonomické reformy v 80. letech položily základ pro dominanci Číny v tomto sektoru. Čína kontroluje více než 70 % celosvětové těžby vzácných zemin a 90 % zpracování. Tato kontrola je znepokojivá pro země jako Německo, které dováží dvě třetiny svých vzácných zemin z Číny, zatímco jeho vlastní zásoby jsou značně omezeny vysokými ekologickými standardy a byrokratickými překážkami.
Sociální a environmentální dopady
Přestože se vzácné zeminy často vyskytují v zemské kůře, jejich těžba je extrémně komplikovaná, protože se obvykle kombinují s jinými kovy nebo minerály. V Číně se to často děje pomocí vysoce toxických kyselin, což vede k významnému poškození životního prostředí. Problém je umocněn skutečností, že Čína je pro EU nejdůležitějším dodavatelem dalších surovin a je držitelem mnoha patentů na zpracovatelské technologie. Dopad této závislosti je dalekosáhlý a země G7 se nedávno dohodly na snížení závislosti na Číně a rozvoji vlastních dodavatelských řetězců pro strategicky důležité suroviny.
Rozvoj nových skladovacích a zpracovatelských kapacit mimo Čínu však nebude možný přes noc. Odborníci odhadují, že vybudování zpracovatelského závodu může trvat pět až deset let, zatímco provoz těžebních míst často výrazně déle.
Budoucí perspektivy a strategie
Politická reakce na Západě na pokračující závislost na surovinách je vnímána jako nedostatečná. Bartel vyjadřuje své znepokojení tím, že odsuzuje selhání západní hospodářské politiky, která umožnila postoupení strategických průmyslových odvětví nesvobodným trhům. Zatímco Donald Trump plánuje počáteční jednání s Austrálií o zajištění dodávek vzácných zemin, teprve se uvidí, zda tyto iniciativy mohou stačit k překonání současných problémů.
Pro minimalizaci rizika další závislosti bude nezbytná komplexní a koordinovaná strategie, která zohlední jak inovativní přístupy k zabezpečení surovin, tak ekologické metody těžby. Zvyšování povědomí veřejnosti a politická mobilizace jsou zásadní pro udržitelné posílení západního průmyslu.
Další informace k tomuto složitému tématu naleznete v reportážích z Švábská pošta, denní zprávy a Zrcadlo.