Německá ekonomika se ve třetím čtvrtletí propadla o 0,1 procenta – očekává se však mírné oživení.

Německá ekonomika se ve třetím čtvrtletí propadla o 0,1 procenta – očekává se však mírné oživení.

Podle zprávy www.sueddeutsche.de se německá ekonomika ve třetím čtvrtletí propadla o 0,1 procenta, jak v bleskovém odhadu oznámil Spolkový statistický úřad. Ekonomové dotazovaní tiskovou agenturou Reuters dokonce očekávali pokles o 0,3 procenta. Podle revidovaných čísel došlo na jaře k mírnému růstu o 0,1 procenta, i když se zpočátku mluvilo o stagnaci. Příčinou klesajícího hrubého domácího produktu jsou vysoké úrokové sazby, silný růst cen a slabá globální ekonomika.

Navzdory hospodářskému poklesu existují i ​​pozitivní signály. Barometr podnikatelského klimatu Ifo v říjnu poprvé za půl roku vzrostl, což naznačuje, že nejhorší fáze může být za námi. Podle ekonomického experta Ifo Klause Wohlrabeho by HDP mohlo ve čtvrtém čtvrtletí opět mírně růst a ve srovnání s letním kvartálem dosáhnout zhruba 0,2 procenta.

Federální vláda snížila svou ekonomickou prognózu pro rok 2023 jako celek a nyní očekává, že se hrubý domácí produkt sníží o 0,4 procenta. Německo tak bude pravděpodobně jedinou velkou průmyslovou zemí, která letos nezaznamená žádný růst.

Někteří ekonomové jsou však optimističtější. Hlavní ekonom Alexander Krüger z Hauck Aufhäuser Lamp Privatbank si myslí, že situace alespoň vypadá méně bezútěšně. Ekonom LBBW Jens-Oliver Niklasch rovněž předpokládá, že bilance ve čtvrtém čtvrtletí bude podobná. Jen tak si můžete být trochu jistější. Podle hlavní ekonomky KfW Fritzi Köhler-Geibové se situace v příštím roce opět zrychlí díky klesající inflaci a rostoucím příjmům, především prostřednictvím spotřeby. Vláda předpovídá tempo růstu 1,3 a 1,5 procenta pro roky 2024 a 2025 ve srovnání s 1,8 procenty v roce 2022.

Dopady klesajícího hrubého domácího produktu na trh a finanční sektor mohou být různé. Společnosti mohou být opatrnější při investování a najímání zaměstnanců, což by mohlo vést k nižší poptávce po úvěrech. Banky by také mohly být při poskytování úvěrů opatrnější a na dlužníky zavést přísnější požadavky na bonitu. To by mohlo ztížit poskytování úvěrů a ovlivnit hospodářský růst.

Nižší tempa růstu by navíc mohla vést k nižší poptávce po určitých produktech a službách, což by mohlo mít dopad na určitá odvětví ekonomiky. Na druhou stranu by mohla být přijata opatření ke stimulaci ekonomiky, jako jsou nižší úrokové sazby nebo stimulační programy, aby se podpořil růst.

Celkově je situace v německé ekonomice aktuálně náročná, ale v nadcházejících čtvrtletích se objevují náznaky možného oživení. Přesný vývoj bude záviset na různých faktorech, včetně politických rozhodnutí, globálních ekonomických trendů a úspěšného zvládnutí pandemie. Zda a do jaké míry dojde v příštích čtvrtletích k oživení hrubého domácího produktu, se teprve uvidí.

Zdroj: Podle zprávy z www.sueddeutsche.de