Německá ekonomika stagnuje: finanční expert volá po efektivní hospodářské politice
Německá ekonomika stagnuje Podle údajů Spolkového statistického úřadu německá ekonomika ve druhém čtvrtletí stagnuje. Hrubý domácí produkt (HDP) se mezi dubnem a červnem nesnížil ani nerostl. Hubertus Bardt, výkonný ředitel Německého ekonomického institutu (IW), vidí jako hlavní důvody slabého vývoje vysoké náklady na energie a rostoucí úrokové sazby. Stěžuje si také na výrazný pesimismus ohledně byrokratických problémů v Německu. Ekonomové ve skutečnosti předpovídali vzestup pro rok 2023, ale nejnovější čísla ukazují, že indikátory sentimentu byly na začátku roku špatné. Bardt zdůrazňuje, že stále existují obavy z Německa jako průmyslové lokality, protože hrozí oslabení průmyslu. K tomuto…

Německá ekonomika stagnuje: finanční expert volá po efektivní hospodářské politice
Německá ekonomika stagnuje
Německá ekonomika podle údajů Spolkového statistického úřadu ve druhém čtvrtletí stagnovala. Hrubý domácí produkt (HDP) se mezi dubnem a červnem nesnížil ani nerostl. Hubertus Bardt, výkonný ředitel Německého ekonomického institutu (IW), vidí jako hlavní důvody slabého vývoje vysoké náklady na energie a rostoucí úrokové sazby. Stěžuje si také na výrazný pesimismus ohledně byrokratických problémů v Německu.
Ekonomové ve skutečnosti předpovídali vzestup pro rok 2023, ale nejnovější čísla ukazují, že indikátory sentimentu byly na začátku roku špatné. Bardt zdůrazňuje, že stále existují obavy z Německa jako průmyslové lokality, protože hrozí oslabení průmyslu.
Aby tomuto vývoji čelil, navrhuje spolkový ministr hospodářství Robert Habeck státem dotované snížení cen průmyslové elektřiny. To má vytvářet investiční impulsy v energeticky náročném průmyslu. Bardt tento návrh podporuje, ale zároveň zdůrazňuje, že k řešení problémů jsou zapotřebí dlouhodobé nápady a účinná hospodářská politika.
Zdroj: Podle zprávy z www.rnd.de
Analýza a implikace
Stagnující německá ekonomika má dopad na trh a finanční sektor. Kvůli slabé ekonomice a nízké poptávce se očekává, že firmy budou méně investovat a méně vyrábět. To by mohlo vést k poklesu HDP a poklesu tržeb v celém ekonomickém sektoru. Společnosti by mohly přehodnotit své obchodní modely a případně propustit zaměstnance, aby snížily náklady.
Rostoucí úrokové sazby mají dopad na stavebnictví. Stavebnictví bude pravděpodobně zasaženo vyššími úrokovými sazbami a zaznamená méně stavebních aplikací. To by mohlo vést k poklesu stavební činnosti a možnému zpomalení trhu s nemovitostmi.
Vysoké náklady na energii představují pro průmysl zvláštní zátěž. Společnosti v Německu mají ve srovnání s USA vyšší náklady na energii, což ovlivňuje jejich konkurenceschopnost. To by mohlo vést k tomu, že společnosti přemístí své pobočky do zahraničí nebo omezí svou výrobu.
Pesimismus středních firem vůči byrokratickým problémům je dalším faktorem, který tíží německou ekonomiku. Když firmám brání byrokracie a regulace, nemohou optimálně vést své podnikání a brzdit inovace. To by mohlo vést ke snížení konkurenceschopnosti a ztrátě pracovních míst.
Státní dotace cen průmyslové elektřiny, kterou navrhl spolkový ministr hospodářství Robert Habeck, by mohla mít pozitivní dopady na energeticky náročný průmysl. To by snížilo náklady a podpořilo investice do tohoto odvětví. To by mohlo vést k posílení průmyslu a větší konkurenceschopnosti.
Celkově je potřeba účinná hospodářská politika k podpoře německých firem a opětovné stimulaci ekonomiky. Opatření na snížení nákladů na energii, zmírnění byrokratické zátěže a podporu investic by mohla pomoci vrátit německou ekonomiku na cestu růstu.
Přečtěte si zdrojový článek na www.rnd.de