Německo se rozhodlo: sociální spravedlnost má přednost před svobodou!

Německo se rozhodlo: sociální spravedlnost má přednost před svobodou!

V Německu je sociální spravedlnost vysoce ceněna obyvatelstvem, jak ukazuje nový průzkum. Hermann Binkert, šéf společnosti Insa, osvětluje výsledky těchto průzkumů a metody průzkumu veřejného mínění ve své knize „How Germany Ticks. An Opinion Researcher Unpacks“. Podle průzkumů, které prezentuje, 58 % Němců považuje sociální spravedlnost za důležitější než ekonomickou svobodu, kterou upřednostňuje pouze 34 % dotázaných. To svědčí o silném zájmu veřejnosti o otázky sociální politiky.

Zarážející je zejména to, že téměř polovina lidí ve věku 18 až 29 let (50 %) upřednostňuje ekonomickou svobodu. Tato věková skupina představuje zajímavý kontrast ke starší populaci, kde je prioritou sociální spravedlnost. Ve východním Německu existuje také výrazná potřeba sociální spravedlnosti ve srovnání se západním Německem.

Politické vlivy na postoje

Politická poloha má významný vliv na názory voličů. Analýza průzkumů ukazuje, že 76 % voličů z Die Linke a 69 % z SPD se označuje za „socialističtější“. V podobné pozici se vidí i 40 % voličů AfD. Naproti tomu 57 % voličů FDP se označuje za „kapitalističtější“. Mezi voliči CDU/CSU je podíl těch, kteří se považují za „socialističtější“ nebo „více kapitalistické“, rovnoměrně rozložen.

Kromě toho existuje značné množství lidí, kteří se domnívají, že Úřad pro ochranu ústavy může být zneužit k politickým účelům. Zde je to 48 % dotázaných, přičemž 74 % voličů AfD a 62 % voličů FDP takovému zneužívání věří. Pouze mezi Zelenými je relativní většina, která toto zneužití považuje za nepravděpodobné.

Sociální spravedlnost a demografické faktory

Průzkumy také poskytují údaje o rozdělení příjmů a sociálních otázkách. Zatímco 45 % lidí s nízkými příjmy (příjem nižší než 1000 eur) uvádí zdravotní problémy, toto číslo je pouze 76 % osob s vyššími příjmy (4000 eur a více). Osamělost je také silně závislá na příjmu: 47 % lidí s nízkými příjmy vyjadřuje strach z osamělosti, na rozdíl od 32 % lidí s vysokými příjmy. To zdůrazňuje souvislosti mezi příjmem, zdravím a sociálním blahobytem.

Současný výzkum veřejného mínění celkově ukazuje jasný obrázek: sociální spravedlnost upřednostňuje většina respondentů v Německu, zatímco ekonomickou svobodu upřednostňují především mladší muži a lidé s vyššími příjmy. Tyto výsledky odrážejí nejen sociální názory, ale také ilustrují složitost politického prostředí v Německu. Binkert varuje, že výsledky průzkumu veřejného mínění jsou často předčasně zpochybňovány, protože sociální prostředí a algoritmy ovlivňují vnímání.