EU plánuje kratší platební lhůty – jak to ovlivní náklady na financování malých a středních firem?

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Podle zprávy www.sueddeutsche.de se německá ekonomika brání plánu Evropské komise stanovit pro všechny obchodní transakce platební lhůtu 30 dnů. Podle náměstka generálního ředitele Německé obchodní a průmyslové komory (DIHK) Achima Derckse by zejména malí a střední maloobchodníci mohli utrpět masivní náklady na financování, protože často musí financovat nákup zboží v mezidobí. Evropská komise chce naopak pomocí tohoto nového nařízení bojovat proti opožděným platbám a předejít tak finančním potížím malých a středních firem. Dopad tohoto nového nařízení by mohl být významný. Krátké platební podmínky by mohly vést k tomu, že společnosti budou nuceny financovat své nákupy zboží, což povede k problémům s likviditou a vyšší poptávce...

Gemäß einem Bericht von www.sueddeutsche.de, wehrt sich die deutsche Wirtschaft gegen das Vorhaben der EU-Kommission, für alle Handelsgeschäfte eine Zahlungsfrist von 30 Tagen festzulegen. Laut dem stellvertretenden Hauptgeschäftsführer der Deutschen Industrie- und Handelskammer (DIHK), Achim Dercks, könnten insbesondere kleine und mittlere Händler massive Finanzierungskosten erleiden, da sie den Wareneinkauf häufig zwischenfinanzieren müssten. Die EU-Kommission hingegen möchte mit dieser neuen Verordnung Zahlungsverzug bekämpfen und so finanzielle Schwierigkeiten für kleine und mittlere Unternehmen verhindern. Die Auswirkungen dieser neuen Verordnung könnten erheblich sein. Kurze Zahlungsfristen könnten dazu führen, dass Unternehmen gezwungen sind, ihre Wareneinkäufe zu finanzieren, was zu Liquiditätsproblemen und einem höheren Bedarf …
Podle zprávy www.sueddeutsche.de se německá ekonomika brání plánu Evropské komise stanovit pro všechny obchodní transakce platební lhůtu 30 dnů. Podle náměstka generálního ředitele Německé obchodní a průmyslové komory (DIHK) Achima Derckse by zejména malí a střední maloobchodníci mohli utrpět masivní náklady na financování, protože často musí financovat nákup zboží v mezidobí. Evropská komise chce naopak pomocí tohoto nového nařízení bojovat proti opožděným platbám a předejít tak finančním potížím malých a středních firem. Dopad tohoto nového nařízení by mohl být významný. Krátké platební podmínky by mohly vést k tomu, že společnosti budou nuceny financovat své nákupy zboží, což povede k problémům s likviditou a vyšší poptávce...

EU plánuje kratší platební lhůty – jak to ovlivní náklady na financování malých a středních firem?

Podle zprávy od www.sueddeutsche.de, německá ekonomika vzdoruje plánu Evropské komise stanovit platební lhůtu 30 dnů pro všechny obchodní transakce. Podle náměstka generálního ředitele Německé obchodní a průmyslové komory (DIHK) Achima Derckse by zejména malí a střední maloobchodníci mohli utrpět masivní náklady na financování, protože často musí financovat nákup zboží v mezidobí. Evropská komise chce naopak pomocí tohoto nového nařízení bojovat proti opožděným platbám a předejít tak finančním potížím malých a středních firem.

Dopad tohoto nového nařízení by mohl být významný. Krátké platební lhůty by mohly vést k tomu, že společnosti budou nuceny financovat své nákupy zboží, což by mohlo vést k problémům s likviditou a větší potřebě úvěrů. To by zase mohlo představovat další zátěž pro společnosti a ohrozit jejich finanční stabilitu.

Změna požadavků na lhůty by také mohla omezit svobodu smluv v ekonomice a snížit flexibilitu při sjednávání platebních lhůt pro různé obchodní situace. To by mohlo vést ke zvýšení byrokracie a dalším finančním potížím společností.

Německý obchodní svaz (HDE) také varuje, že striktní stanovení platebních lhůt na 30 dnů by nezabránilo opožděným platbám a nikomu by tak nepomohlo. Spíše by to mohlo znamenat další finanční zátěž pro maloobchodníky, zejména pokud zboží zůstane v obchodě nebo skladu delší dobu.

Celkově by provádění tohoto nařízení mohlo mít významný dopad na finanční odvětví a trh jako celek. Přísné stanovení platebních lhůt by mohlo ovlivnit likviditu společností a vytvořit další byrokratickou zátěž, která by v konečném důsledku mohla vést k finančním problémům a narušení smluvní svobody. Tyto potenciální dopady by měly být pečlivě zváženy, aby bylo zajištěno, že budou náležitě zohledněny zájmy podniků a hospodářství jako celku.

Přečtěte si zdrojový článek na www.sueddeutsche.de

K článku