Dürr vyzývá k odvážným reformám: koalice pod tlakem hospodářského růstu!
Šéf FDP Christian Dürr požaduje od Maischbergera odvážné reformy hospodářské politiky. Diskuse o investicích, dluhové brzdě a ochraně klimatu.
Dürr vyzývá k odvážným reformám: koalice pod tlakem hospodářského růstu!
Vysoký tlak na koalici: změny hospodářské politiky jsou nutné. Předseda strany FDP Christian Dürr vyzývá k „odvážným reformám“, které by zajistily ekonomickou schopnost Německa jednat. V diskusi se Sandrou Maischberger byly prověřovány ekonomické plány semaforových stran (SPD, Zelení, FDP), přičemž Dürr upozornil na naléhavost změny kurzu.
Moderátor se ho zeptal, zda je dluhová brzda namířena proti ekonomice. Podle ekonoma Achima Trugera by hospodářský růst mohl do roku 2025 dosáhnout 5 %, pokud budou přijata vhodná opatření. Dürr kritizoval snížení investic ve spolkovém rozpočtu ze 17 % na pouhých 10 % a vyzval k zachování úrovně investic předchozí vlády.
Spor ohledně investic a zabezpečení plánování
Manuela Schwesigová z SPD Dürrovi důrazně odporovala a zdůraznila, že dodatečné investice zajistí jistotu plánování. Jasně uvedla, že zvláštní fond bude distribuován obcím a nebude použit na spotřebitelské výdaje. Dürr popsal současnou politiku jako „odskok“ na úkor budoucích generací a požadoval kapitálové krytí v sociálním pojištění, aby byla zajištěna finanční udržitelnost.
Varoval, že bez změn koaliční smlouvy bude pokračovat nulové tempo růstu. Energetická politika musí být v budoucnu také myšlena „zcela novým a větším“ způsobem. V této souvislosti vyzval k přijetí zákona o jaderné fúzi na podporu jaderné fúze v Německu. Schwesig na druhé straně kritizoval plánované rozdělení nákladů na rozšíření sítě mezi obyvatelstvo a ekonomiku.
Ochrana klimatu jako finanční výzva
V Německu, které se stává významným finančním staveništěm, se otevírají další dimenze ekonomického diskurzu s ohledem na ochranu klimatu. Panuje značná nejistota ohledně financování nezbytných investic. Jako možný přístup k financování se diskutuje o dluhové brzdě. Podle odhadů výzkumných ústavů si nezbytné investice do elektrického vedení, e-dobíjecích stanic a moderní železniční sítě vyžádají jednorázovou investici ve výši nejméně 600 miliard eur v průběhu příštích deseti let.
Některé ústavy dokonce odhadují tuto potřebu na zhruba 100 miliard eur ročně. Pro srovnání, současný federální rozpočet se pohybuje kolem 450 miliard eur ročně. Ulrich Klüh z Darmstadtské univerzity aplikovaných věd považuje tyto odhady za konzervativní a obhajuje půjčky na financování.
Politické reakce a dluhová brzda
Politická reakce na dluhovou brzdu je různorodá: Levice volá po jejím zrušení, Zelení a SPD usilují o reformu. Unie, FDP a AfD se naopak zavazují k udržení dluhové brzdy. Tyto názory znamenají jasný předěl v politické scéně, protože Unie a FDP se zaměřují na hospodářský růst namísto přijímání nových půjček.
Diskuse o dluhové brzdě je čím dál tím více vyhrocená, když Karen Pittel z Ifo Institute zdůrazňuje, že na ekonomiku a klima by se nemělo pohlížet odděleně. SPD a Zelení plánují zavést „Německý fond“ pro investice prostřednictvím půjček, zatímco případná nová vládní koalice by mohla usilovat o vyčlenění nového zvláštního dluhu na ochranu klimatu a bezpečnost.
Celkově je zřejmé, že mezi potřebnými investicemi a reálně dostupnými prostředky je značný rozdíl, což je situace, kterou ještě přiživují současné diskuse v koalici.