Klesají náklady na energie? CDU prosazuje reformy do léta!

Klesají náklady na energie? CDU prosazuje reformy do léta!

Šéf parlamentní skupiny CDU Jens Spahn se v nedávném prohlášení vyslovil pro snížení nákladů na energie. Cílem je zajistit bezpečnost plánování pro klesající daně z elektřiny a síťové poplatky až do léta, počínaje lednem. To je součástí široké politické iniciativy, která také zahrnuje urychlení investic. O možnostech odpisů investic až do výše 30 procent by měl včas rozhodnout Spolkový sněm a Spolková rada.

Spahn navíc oznámil, že snížení byrokracie by mělo být patrné ještě letos. To zahrnuje zrušení požadavku na příjem, omezení ohlašovacích povinností a vypuštění kontroverzního zákona o dodavatelském řetězci. Spolu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem se Spahn zavázal revidovat tento zákon s cílem omezit byrokratické překážky a zajistit konkurenceschopnost německé ekonomiky.

Ekonomické podmínky a prognózy

Ekonomické prognózy od ekonomů vykreslují pro Německo chmurný obraz. Pro rok 2025 se předpokládá růst o 0,0 procenta a ekonomika je již tři roky ve stagnaci. Mezinárodní měnový fond (MMF) toto hodnocení potvrdil, když také odhadoval hrubý domácí produkt (HDP) v dubnu na 0,0 procenta. Rovněž je třeba poznamenat, že HDP nezohledňuje služby s přidanou hodnotou poskytované německými společnostmi v zahraničí.

Navzdory stagnujícímu ekonomickému výkonu vzrostly daňové příjmy v dubnu o zhruba 10 procent na 286,3 miliardy eur v prvním čtvrtletí. Zvýšily se zejména státní daně, zejména prostřednictvím daně dědické a daně z převodu nemovitostí. Naopak pokles zaznamenaly výnosy z daní za energie, motorová vozidla a elektřinu. Tento rozpor vede ke kritice státní spotřeby zdrojů občanské společnosti.

Kritika zpravodajství a společenských diskusí

Ulrich Vosgerau vyjádřil obavy z informování o pravicovém extremismu v médiích. Varoval před dramatickým projevem a údajným nárůstem incidentů pravicových extremistů. Diskuse o klimatických změnách a vině dětí a mladých lidí ve školách CO2 také vyvolává kontroverze. V této souvislosti byl citován bývalý kancléř Helmut Schmidt, jehož kritické postoje jsou v rozpravě zohledněny.

Mezitím se v mezinárodní ekonomice diskutuje o zavedení zákona EU o dodavatelském řetězci. Podle studie Evropské komise z roku 2020 neměly dobrovolné normy v EU požadovaný účinek. Pouze třetina společností v EU provádí náležitou péči v oblasti lidských práv, ochrany životního prostředí a pracovních norem. Pracovní komora (AK) si v této souvislosti nechala vypracovat studii, která měla prověřit možné ekonomické dopady zákona o dodavatelském řetězci.

Výsledky této studie, kterou provedla Univerzita aplikovaných věd ve Vídni BFI ve spolupráci s FIAN Austria a Fundación Sol v Santiagu de Chile, ukazují, že rozvinutější zákon o dodavatelském řetězci EU může vést k nárůstu prosperity na globálním Jihu a ke zlepšení pracovních podmínek. Autoři studie docházejí k závěru, že lze očekávat, že účinný zákon bude mít pozitivní ekonomické dopady jak pro globální jih, tak pro evropskou ekonomiku.

Do jaké míry politická opatření a ekonomický vývoj ovlivní ekonomickou situaci a sociální podmínky v Německu a Evropě v následujících měsících, se teprve uvidí. Debata o zákonu o dodavatelském řetězci a souvisejících ekonomických rizicích a příležitostech bude pravděpodobně hrát ústřední roli.

Další informace o ekonomickém dopadu zákona o dodavatelském řetězci EU si můžete přečíst v podrobné analýze na webu Komory práce: Komora práce. Navíc nabízí Tichyho vhled rozsáhlé základní informace o politických požadavcích a současné ekonomické situaci v Německu.