Merz: Reforma pracovní doby pro prosperitu – přichází 40hodinový týden?

Merz: Reforma pracovní doby pro prosperitu – přichází 40hodinový týden?

Nový kancléř Friedrich Merz (CDU) ve svém prvním vládním prohlášení varoval před důležitým tématem: v sázce je konkurenceschopnost Německa. Dne 6. května byl Merz zvolen kancléřem ve druhém kole hlasování a vidí ústřední potřebu akce ve zvýšení efektivity německé ekonomiky. Merz vysvětlil: "Se čtyřdenním týdnem a rovnováhou mezi pracovním a soukromým životem nebudeme schopni udržet prosperitu této země." Aby vláda čelila těmto výzvám, spoléhá na větší flexibilitu pracovní doby.

Reforma, o kterou usiluje Merz, stanoví, že v budoucnu by měla existovat týdenní namísto denní maximální pracovní doby. Tato úprava je zaznamenána i v koaliční smlouvě mezi Svazem a SPD. Dělnické křídlo CDU se vyslovilo pro oslabení současných pracovních pravidel, ovšem za určitých podmínek. Zda lze tyto podmínky v rámci CDU prosadit, se teprve uvidí.

Výzvy pro novou vládu

Merz zaujal jasné stanovisko: 40hodinový týden zůstává ústředním prvkem politiky pracovní doby, který by měl být urychleně zaveden. Toto opatření má lidem pomoci dosáhnout lepší rovnováhy mezi rodinou a prací. Zároveň musí ministři představit své plány, přičemž Merz usiluje o vedoucí roli Německa v Evropě a nedávná jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem vidí jako první krok tímto směrem.

Vláda čelí velkým výzvám, včetně zahraniční politiky, migrace a ekonomických a finančních problémů. Ministr vnitra Alexander Dobrindt (CSU) již realizoval předvolební slib, že odmítne cizince bez víz na pozemní hranici. Toto opatření však nepodporuje každý, protože určité skupiny, například silně těhotné ženy, jsou z tohoto odmítání vyňaty. Kromě toho se čekají komplexní reformy migrační politiky, i když ty budou pravděpodobně trvat několik týdnů a budou vyžadovat změny zákona.

Hospodářská politika v centru pozornosti

Ministr financí Lars Klingbeil stanovil vypracování rozpočtu na rok 2025 jako hlavní prioritu. Plánovaný dluhový bank ve výši 500 miliard eur má být použit na investice do infrastruktury. Existují však obavy, že by tento úvěrový balíček mohl porušovat evropská dluhová pravidla. Ekonomickou situaci má ulehčit i snížení daně z elektřiny a nová pravidla odpisování pro firmy.

Nová ministryně hospodářství Katherina Reicheová se také zaměřuje na pragmatičtější hospodářskou politiku s cílem zaměřit se na bezpečnost dodávek a cenovou dostupnost. Merz vidí nedostatek vládních zkušeností svého nově sestaveného kabinetu jako příležitost ke změně. Ministr obrany Boris Pistorius (SPD) zůstává jediným členem kabinetu s předchozími vládními zkušenostmi, a proto jsou následující měsíce o to náročnější. Další kroky vlády jsou zásadní pro to, zda se podaří úspěšně realizovat žádoucí reformy pracovní doby a hospodářské politiky.