Merz pod tlakem: Poruší své předvolební sliby a následuje Trumpa?

Merz pod tlakem: Poruší své předvolební sliby a následuje Trumpa?

Friedrich Merz (CDU) je od svého zvolení kancléřem před téměř dvěma měsíci pod silným tlakem. Vnitřně panuje v koalici značné napětí, protože Merz dosud nesplnil některé klíčové volební sliby. Kritikou se stala zejména meziodvětvová úleva od daní z elektřiny pro podniky a soukromé domácnosti, která byla považována za jeden z jeho hlavních slibů. Asociace hovoří o porušení slova ze strany kancléře a volají po realizaci a vyjasnění ohlášených úlevových opatření. Merz naopak ve starém Bundestagu prosadil nové miliardové výdaje na obranu a infrastrukturu, což vyvolává otázky o finančním základu těchto projektů. Podle prognózy Commerzbank by německý státní dluh mohl do roku 2034 vzrůst na zhruba 2,47 bilionu eur, což odpovídá téměř 90 procentům hrubého domácího produktu.

Vliv tohoto vývoje na německou ekonomiku je se zájmem sledován. Přestože Německo zůstává v mezinárodním srovnání pod kritickou dluhovou hranicí, rozdíl vůči zemím jako Francie, kde by se míra zadlužení mohla podle prognózy zvýšit na 143 procent HDP, je vnímána kriticky. Merz je obviňován z toho, že se vzdaluje zásadám hospodářské politiky federální CDU, a přesto zvolil kurz, který odráží přístup Donalda Trumpa k dluhu. Trump prosazoval politiku daňových škrtů, které vedly ke zvýšení státního dluhu – strategii, kterou nyní Merz zřejmě kopíruje.

Kontroverzní dluhová brzda

Sporným bodem se stává i dluhová brzda, kterou Merz v předvolební kampani označil za neměnnou. SPD viní Merze z porušení volebního slibu. Předseda SPD Lars Klingbeil pozitivně komentoval Merzovu rychlou změnu názoru na dluhovou brzdu, končící šéf poslaneckého klubu SPD Rolf Mützenich rozzlobeně poukazoval na rozpory. Merz zaujal jasné stanovisko, že podle jeho názoru není udržení dluhové brzdy bez reformy možné, což zaujal i kancléř Olaf Scholz. Scholz kritizoval, že vyšších výdajů na obranu lze dosáhnout pouze reformou dluhové brzdy, ale Merz oponoval, že počítá s rostoucí ekonomikou a rád by znovu otevřel diskusi o dluhové brzdě.

Merz během předvolební kampaně diskutoval o potřebě nového speciálního fondu, ale vyloučil reformu dluhové brzdy v blízké budoucnosti. Tyto rozpory a lpění na drahých volebních darech by mohly vést k tomu, že alespoň jeden ústřední volební slib bude konečně opuštěn. Politický obsah Merzovy agendy navíc přitahuje stále větší pozornost: mezi členy koalice koluje myšlenka možného zvýšení daní, byť je v koaliční smlouvě vyloučeno.

Pohled na mezinárodní úrovni

Uprostřed těchto vnitropolitických výzev se Merz zaměřil také na mezinárodní úroveň. Aktivně prosazuje unii kapitálových trhů s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem s cílem otevřít soukromé zdroje financování a zlepšit přístup evropských společností k vlastnímu kapitálu. Merz zdůrazňuje potřebu širokého a hlubokého kapitálového trhu, ale odporuje stávajícím dohodám v koaliční smlouvě, která odmítá plně komunitární pojištění vkladů.

Závěr: Kancléřství Friedricha Merze je stále více formováno otázkou, zda dokáže splnit vnitropolitická očekávání a zároveň dohlížet na mezinárodní měřítka. Trumpovo dědictví hospodářské politiky a výsledné paralely se současnou německou politikou vrhají promyšlené světlo na výzvy, kterým Merz čelí.