Özdemirův závěr: Malý pokrok pro udržitelné zemědělství?
Podle zprávy z www.tagesschau.de sledoval politik Strany zelených a ministr zemědělství Cem Özdemir asi před dvěma lety cíl učinit zemědělství udržitelnějším. Chtěl mimo jiné zajistit, aby se v Německu chovalo méně hospodářských zvířat a aby se chovalo lépe. Organizace na ochranu životního prostředí Greenpeace ale hovoří o dvou ztracených letech a zemědělský výzkumník Matin Qaim z univerzity v Bonnu je toho názoru, že Německo má nyní k udržitelnému systému velmi daleko. Pouze asi 14 procent farem fungovalo v roce 2022 ekologicky, zatímco drtivá většina farem, které fungují konvenčně, stále postrádá strategii udržitelnosti. Největší staveniště z pohledu...

Özdemirův závěr: Malý pokrok pro udržitelné zemědělství?
Podle zprávy z www.tagesschau.de sledoval politik Strany zelených a ministr zemědělství Cem Özdemir asi před dvěma lety cíl učinit zemědělství udržitelnějším. Chtěl mimo jiné zajistit, aby se v Německu chovalo méně hospodářských zvířat a aby se chovalo lépe. Organizace na ochranu životního prostředí Greenpeace ale hovoří o dvou ztracených letech a zemědělský výzkumník Matin Qaim z univerzity v Bonnu je toho názoru, že Německo má nyní k udržitelnému systému velmi daleko. Pouze asi 14 procent farem fungovalo v roce 2022 ekologicky, zatímco drtivá většina farem, které fungují konvenčně, stále postrádá strategii udržitelnosti.
Z vědeckého hlediska je největším staveništěm chov zvířat, protože je zodpovědný za velké množství emisí skleníkových plynů, vysoké využití půdy a přehnojení. Zemědělský výzkumník Qaim proto vyzývá k serióznímu přístupu k dalšímu snížení spotřeby masa a dalších živočišných produktů. Aby toho bylo dosaženo, měla by být snížena sazba DPH pro živočišné produkty. Podle Greenpeace by se do roku 2045 měl snížit i počet hospodářských zvířat na polovinu. Zelený politik Özdemir však zatím poskytl na lepší chov zvířat jen jednu miliardu eur, věda vidí potřebu tří až pěti miliard eur ročně. Kromě toho zůstává nejasný jeho postoj k novým šlechtitelským metodám genetického inženýrství a glyfosátu, kontroverznímu pesticidu.
Vlivy, které by tyto nesplněné cíle ministra zemědělství mohly mít na finanční sektor a trh, jsou různorodé. Nižší akceptace konvenčně vyráběných produktů by mohla vést ke zvýšení poptávky po ekologických a udržitelných produktech, což by mohlo vést i ke zvýšenému zájmu o investice do odpovídajících společností. Kromě toho by zvýšená regulace zemědělství mohla vést ke zvýšeným nákladům pro výrobce a spotřebitele. Tyto účinky by mohly představovat nové výzvy pro trh a finanční sektor.
Přečtěte si zdrojový článek na www.tagesschau.de