Rozhodnutí Spolkového ústavního soudu o dluhové brzdě vyvolává v Berlíně diskuse – co to znamená pro německou ekonomiku?
Rozhodnutí Spolkového ústavního soudu o dluhové brzdě vyvolalo v Berlíně rozruch. Podle odborníků je dluhová brzda ve své současné podobě vnímána jako příliš rigidní a brání nutným investicím, zejména v oblastech klimatických změn a budoucích technologií. Thomas Mayer, zakládající ředitel Výzkumného ústavu Flossbach von Storch, považuje rozsudek za návrat k „tvrdým rozpočtovým omezením“, která vyžadují rozpočtovou disciplínu. Varuje, že politici považují dluh za řešení velkých transformací, které mohou v dlouhodobém horizontu vést k předlužení. Mayer po maďarském ekonomovi Jánose Kornaiovi prosazuje restriktivní finanční politiku, aby se vyhnul neefektivnímu utrácení. Podle…

Rozhodnutí Spolkového ústavního soudu o dluhové brzdě vyvolává v Berlíně diskuse – co to znamená pro německou ekonomiku?
Rozhodnutí Spolkového ústavního soudu o dluhové brzdě vyvolalo v Berlíně rozruch. Podle odborníků je dluhová brzda ve své současné podobě vnímána jako příliš rigidní a brání nutným investicím, zejména v oblastech klimatických změn a budoucích technologií. Thomas Mayer, zakládající ředitel Výzkumného ústavu Flossbach von Storch, považuje rozsudek za návrat k „tvrdým rozpočtovým omezením“, která vyžadují rozpočtovou disciplínu. Varuje, že politici považují dluh za řešení velkých transformací, které mohou v dlouhodobém horizontu vést k předlužení. Mayer po maďarském ekonomovi Jánose Kornaiovi prosazuje restriktivní finanční politiku, aby se vyhnul neefektivnímu utrácení.
Podle zprávy z www.cicero.de Josefin Meyer, zaměstnankyně Německého institutu pro ekonomický výzkum, poznamenává, že příliš přísná politika úsporných opatření může přinést i politické a ekonomické náklady. Varuje před polarizací společnosti a nárůstem extrémních stran kvůli drastickým úsporným opatřením. Zdůrazňuje potřebu roztáhnout dlouhodobé investice napříč generacemi a vyjasnit definici dobrých investic. Meyer se také zabývá obtížností definování pojmu „investice“ a rozdílem mezi kladnými čistými aktivy vlády a dluhem.
Vzhledem k obrovským výzvám demografických změn a klimatické transformace se Mayer a Meyer domnívají, že je nerealistické věřit, že tyto problémy lze vyřešit zadlužením. Zdůrazňují potřebu realističtější a dlouhodobější finanční politiky k zajištění budoucnosti ekonomiky.
Diskuse o dodržování dluhové brzdy se v mezinárodním srovnání jeví jako malicherná, protože jiné průmyslové země se výrazně více zadlužují, aby mohly čelit svým ekonomickým a sociálním výzvám. Jak se k rozhodnutí Spolkového ústavního soudu a debatě o dluhové brzdě postaví německé veřejné finance a finanční sektor, se teprve uvidí.
Přečtěte si zdrojový článek na www.cicero.de