SPD požaduje uvolnění dluhové brzdy pro rozpočet na rok 2025
Zjistěte, proč chce SPD uvolnit dluhovou brzdu a jak na to reagují zelení. Zaměření na rozpočet na rok 2025 a mezeru ve financování. Doba čtení: 3 minuty.

SPD požaduje uvolnění dluhové brzdy pro rozpočet na rok 2025
Poslanecký klub SPD ve Spolkovém sněmu prosazuje při jednání o federálním rozpočtu na rok 2025 uvolnění dluhové brzdy. Zástupce šéfa poslaneckého klubu SPD Achim Post zdůrazňuje, že je třeba investovat do vnitřního, vnějšího a sociálního zabezpečení, aniž bychom tyto oblasti stavěli proti sobě. Pozastavení dluhové brzdy je považováno za možnou variantu rozpočtu na rok 2025 k zajištění silného Německa. Post zdůrazňuje význam silného rozpočtu pro posílení vnitřní i vnější bezpečnosti a také operací země.
Zelení naopak varují před tvrdými úspornými opatřeními ve federálním rozpočtu na rok 2025 s ohledem na výzvy vyplývající z válečné situace v Evropě, ekonomické stagnace, klimatické krize a sociální polarizace. Politik zeleného rozpočtu Sven-Christian Kindler zdůrazňuje, že tvrdé škrty by zhoršily ekonomickou situaci a ohrozily sociální smír. Investice do budoucnosti jsou nezbytné pro zajištění ekonomicky rozumné a sociálně spravedlivé finanční politiky.
FDP v této souvislosti nadále odmítá jakékoli oslabení či pozastavení dluhové brzdy. Šéf rozpočtu FDP Otto Fricke vyzývá lidi, aby zůstali realističtí a zdrželi se diskusí, které nemohou vést k většině, která může změnit ústavu. Navzdory poněkud většímu prostoru pro půjčování si kvůli slabé ekonomice se objevuje mezera ve financování v řádu dvouciferných miliard, což dále přiživuje debatu o federálním rozpočtu na rok 2025.
Unie zase ostře kritizuje postup ministra financí Christiana Lindnera (FDP) při přípravě federálního rozpočtu na rok 2025. Upuštění od postupu benchmarku je považováno za strategickou chybu. Za klíčové údaje se obvykle považuje návrh rozpočtu na následující rok a finanční plán na následující tři roky. Christian Haase, hlavní rozpočtový ředitel unijní parlamentní skupiny, popisuje Lindnerův přístup vzhledem k rozměrům finanční politiky a složitým problémům, které ze současné situace vyplynuly, jako naivní.