Trumpova obchodní válka: Švýcarsko čelí krizi farmaceutických plateb!

Trumpova obchodní válka: Švýcarsko čelí krizi farmaceutických plateb!

Nejnovější vývoj v hospodářské politice USA má také dalekosáhlé dopady na švýcarský farmaceutický průmysl, který je stále více pod tlakem. V současné době se v parlamentu intenzivně diskutuje o důsledcích obchodní politiky Donalda Trumpa. Zejména dopad cel na léky představuje znepokojivou vyhlídku, kterou farmaceutičtí lobbisté vnímají jako vážnou hrozbu. Trumpův plán má za cíl snížit ceny drog v USA, což by mohlo mít vážné důsledky nejen pro USA, ale i pro mezinárodní trhy. Lucernské noviny uvádí, že farmaceutické produkty jsou v současné době v USA osvobozeny od cla, ale nejistota zůstává.

Švýcarský farmaceutický průmysl hraje zásadní roli v ekonomice země. Z tohoto odvětví pochází 40,5 % švýcarského exportu a tento průmysl je v posledních letech zodpovědný za téměř polovinu ekonomického růstu. Počet pracovních míst ve farmaceutickém průmyslu se navíc za posledních 20 let zdvojnásobil na 48 000. Společnosti jako Roche a Novartis přispívají na daňové zatížení ročně více než 1,7 miliardy franků. Tato stabilizační funkce je zvláště důležitá v době krize.

Obchodní vztahy a lokalizační strategie

Diskuse ve švýcarském parlamentu, kterou iniciovala parlamentní skupina FDP, se také zaměřuje na to, jak by měly být přepracovány obchodní vztahy s USA. Průmyslová asociace Interpharma požaduje komplexní lokalizační strategii, regulační brzdu a zvýšenou digitalizaci zdravotnického systému. Klíčovým bodem je volání po větších investicích do nových, patentově chráněných léků, protože Švýcarsko údajně investovalo pouze 0,39 % svého hrubého domácího produktu do inovativních léků ve srovnání s 1,74 % v USA.

Existuje kritika politiky federální vlády v oblasti snižování nákladů, která by mohla ohrozit dodávky nových léků. Richard Saynor ze společnosti Sandoz popisuje možné zvýšení cen jako „velmi diskutabilní“ a zdůrazňuje různé názory v tomto odvětví na odpovědnost evropských zemí za tlumení Trumpovy cenové korekce.

Obchodní politika a rizika USA

Na druhou stranu Trumpova administrativa plánuje prozkoumat nové obchodní bariéry pro zahraniční výrobce léčiv ve snaze snížit ceny léků v USA až o 90 procent. Výkonný příkaz podepsaný Trumpem dává výrobcům 30 dní na to, aby dobrovolně snížili ceny. Pokud na tuto výzvu nezareagují, vláda USA může zvážit další opatření k prosazení nižších cen. Do implementace vyhlášky se zapojí několik amerických úřadů, aby podnikly kroky proti cenové politice, která je vnímána jako nespravedlivá. Čas uvádí, že Evropa se obává možných cel na léčiva a Trumpův příkaz je vnímán jako budíček pro kontinent.

Příkladem cenového nesouladu je lék Eliquis, který ve Spojených státech stojí 606 dolarů, zatímco ve Švédsku jen 114 dolarů. Neexistence cenové regulace centrální vlády v USA by mohla mít dlouhodobé důsledky nejen pro Ameriku, ale i pro mezinárodní trh. Pozorovatelé již varují před negativními dopady na výzkum, výrobu a pracovní místa v Evropě, pokud bude politika USA pokračovat tímto směrem.