Vodní krize v Baruth: Red Bull a Rauch přebírají Urstromquelle!

Vodní krize v Baruth: Red Bull a Rauch přebírají Urstromquelle!

V klidném prostředí Baruth/Mark, asi 40 kilometrů jižně od Berlína, to v zákulisí místního nápojového průmyslu bublá. Usadily se zde dvě známé společnosti Red Bull GmbH se sídlem ve Fuschl am See a výrobce džusů Rauch z Rankweilu. Přestože v místě výroby na okraji lesa není o Red Bullu ani zmínka, Rauch slavný energetický nápoj stáčí do lahví. Město již dalo souhlas s přeměnou 17 hektarů lesní plochy na komerční stavební plochy v průmyslovém areálu Bernhardsmüh za účelem rozšíření výrobních kapacit.

Společnosti Red Bull a Rauch převzaly závod braniborského výrobce minerálních vod Urstromquelle a položily tak základ pro rozsáhlou expanzi. Plánování, které trvalo více než dva roky, počítá se zdvojnásobením výrobní kapacity. Od roku 2028 budou vybudovány tři nové plnírny a logistické centrum. Americký partner také plánuje v bezprostřední blízkosti postavit továrnu na jednorázové hliníkové plechovky.

Odběr vody a obavy veřejnosti

Ústředním aspektem expanze je těžba vody z primárního zdroje energie. Nápojový průmysl v Baruthu smí čerpat až dva miliony metrů krychlových vody ročně, což odpovídá 92 procentům schváleného ročního objemu těžby podzemní vody. Red Bull a Rauch si zajistily práva na těžbu vody a podepsaly odpovídající smlouvu s městem. Firmy zatím využívají méně než polovinu schváleného množství, ale panují obavy, že rozšíření výrazně zvýší poptávku po vodě.

Starosta Peter Ilk ujišťuje, že zásobování obyvatel pitnou vodou je nejvyšší prioritou a že dostupnost vody prokazují hydrogeologické zprávy. Přesto panuje skepse: kritici, včetně ekologických sdružení a občanské iniciativy, varují před nebezpečím nadměrné těžby vody a pochybují o aktuálnosti dostupných údajů s ohledem na změnu klimatu.

Vyhlídky do budoucna

Místní politici schválením plánování vyslali jasný signál – má vzniknout kolem 200 nových pracovních míst. Kromě toho bude vybudována čistírna odpadních vod pro filtraci odpadních vod obsahujících cukr, což představuje další krok k udržitelnosti. Výzvou však zůstává sladit zájmy průmyslu s potřebami obyvatel a životního prostředí.

Smlouvy s městskou vodárenskou společností jsou uzavřeny na 25 let, což by mohlo mít zásadní vliv na dlouhodobý vývoj v regionu. Tlak na vodní zdroje se v příštích letech zvýší, přičemž nelze ignorovat obavy místních obyvatel a ochránců životního prostředí. Situace v Baruthu je příkladem výzev, kterým vodní průmysl čelí v době rostoucí poptávky a měnících se klimatických podmínek.