Jak rozdíl v příjmech mezi Východem a Západem ovlivňuje Meklenbursko-Přední Pomořansko - finanční expert analyzuje nerovnost a ekonomickou perspektivu.

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Podle zprávy z www.sueddeutsche.de reagují opoziční strany v Meklenbursku-Předním Pomořansku na přetrvávající rozdíly v příjmech mezi Východem a Západem odlišně. Zelení volají po urychleném rozšíření výroby zelené elektřiny, zatímco FDP kritizuje neúspěšnou hospodářskou politiku státní vlády. Podle průzkumu zaměstnavatelské srovnávací platformy Kununu byl průměrný roční hrubý příjem zaměstnanců v Meklenbursku-Předním Pomořansku v roce 2023 kolem 39 600 eur, což je téměř o 10 000 eur nebo o 20 procent méně, než je celostátní průměr. V Meklenbursku-Předním Pomořansku je nízká průmyslová hustota a na často malé podniky na severovýchodě se nevztahují kolektivní smlouvy, které jsou považovány za hlavní důvody rozdílů v platech. Zaměstnanci v Hesensku dosáhli nejvyššího ročního příjmu s...

Gemäß einem Bericht von www.sueddeutsche.de, Die Oppositionsparteien in Mecklenburg-Vorpommern reagieren unterschiedlich auf die anhaltende Einkommensschere zwischen Ost und West. Die Grünen fordern einen beschleunigten Ausbau der Ökostrom-Produktion, während die FDP die verfehlte Wirtschaftspolitik der Landesregierung kritisiert. Laut einer Erhebung der Arbeitgeber-Vergleichsplattform Kununu lag das durchschnittliche Jahresbruttoeinkommen von Arbeitnehmern in Mecklenburg-Vorpommern 2023 bei etwa 39.600 Euro, was knapp 10.000 Euro oder 20 Prozent weniger als im Bundesdurchschnitt entspricht. In Mecklenburg-Vorpommern gibt es eine geringe Industriedichte und die oft kleinen Firmen im Nordosten sind gering tarifgebunden, was als wesentliche Gründe für das Gehaltsgefälle gilt. Das höchste Jahreseinkommen erzielten Beschäftigte in Hessen mit …
Podle zprávy z www.sueddeutsche.de reagují opoziční strany v Meklenbursku-Předním Pomořansku na přetrvávající rozdíly v příjmech mezi Východem a Západem odlišně. Zelení volají po urychleném rozšíření výroby zelené elektřiny, zatímco FDP kritizuje neúspěšnou hospodářskou politiku státní vlády. Podle průzkumu zaměstnavatelské srovnávací platformy Kununu byl průměrný roční hrubý příjem zaměstnanců v Meklenbursku-Předním Pomořansku v roce 2023 kolem 39 600 eur, což je téměř o 10 000 eur nebo o 20 procent méně, než je celostátní průměr. V Meklenbursku-Předním Pomořansku je nízká průmyslová hustota a na často malé podniky na severovýchodě se nevztahují kolektivní smlouvy, které jsou považovány za hlavní důvody rozdílů v platech. Zaměstnanci v Hesensku dosáhli nejvyššího ročního příjmu s...

Jak rozdíl v příjmech mezi Východem a Západem ovlivňuje Meklenbursko-Přední Pomořansko - finanční expert analyzuje nerovnost a ekonomickou perspektivu.

Podle zprávy od www.sueddeutsche.de,

Opoziční strany v Meklenbursku-Předním Pomořansku reagují na přetrvávající rozdíly v příjmech mezi Východem a Západem odlišně. Zelení volají po urychleném rozšíření výroby zelené elektřiny, zatímco FDP kritizuje neúspěšnou hospodářskou politiku státní vlády. Podle průzkumu zaměstnavatelské srovnávací platformy Kununu byl průměrný roční hrubý příjem zaměstnanců v Meklenbursku-Předním Pomořansku v roce 2023 kolem 39 600 eur, což je téměř o 10 000 eur nebo o 20 procent méně, než je celostátní průměr.

V Meklenbursku-Předním Pomořansku je nízká průmyslová hustota a na často malé podniky na severovýchodě se nevztahují kolektivní smlouvy, které jsou považovány za hlavní důvody rozdílů v platech. Nejvyššího ročního příjmu dosáhli zaměstnanci v Hesensku s průměrem těsně pod 54 000 eur.

Tyto příjmové rozdíly mohou mít dlouhodobé dopady na trh práce a finanční sektor. Nízké průměrné příjmy v Meklenbursku-Předním Pomořansku by mohly vést k migraci kvalifikovaných odborníků do jiných spolkových zemí, což by mohlo ovlivnit konkurenceschopnost regionu. To by zase mohlo snížit atraktivitu země jako potenciální obchodní lokality a odradit potenciální investory.

Nízká průmyslová hustota a kolektivní vyjednávání by zároveň mohly vést k méně stabilní ekonomické struktuře, což by mohlo snížit vyhlídky regionálního růstu a zvýšit závislost na vládních podpůrných opatřeních.

Aby bylo možné těmto výzvám čelit, je zapotřebí cílená hospodářská politika, jejímž cílem je zvýšit hustotu průmyslu, posílit kolektivní smlouvy a vytvořit pobídky pro zakládání průmyslových podniků. Kromě toho by se měly investovat do vzdělávání, infrastruktury a digitalizace, aby se posílila dlouhodobá konkurenceschopnost a růstový potenciál země.

Přečtěte si zdrojový článek na www.sueddeutsche.de

K článku