Jak by mohla vypadat nová hospodářská politika Turecka za vlády Kılıçdaroğlua?
Podle zprávy www.freitag.de mohla slábnoucí ekonomika Turecka způsobit, že prezident Erdoğan promrhal svůj kredit. Pokračující pokles měny vedl k růstu cen energií, protože zdroje energie jsou dováženy ze zahraničí. To zase vedlo ke zvýšené inflaci, obchodnímu deficitu a rostoucímu dluhovému zatížení soukromého sektoru. Dvouciferná nezaměstnanost vede ke ztrátě prosperity a klesající důvěře ve vládu. Únorové zemětřesení navíc odhalilo neefektivnost vlády, desítky tisíc lidí stále žijí ve stanech a vláda slíbila, že do roka postaví 300 000 nových budov. V...

Jak by mohla vypadat nová hospodářská politika Turecka za vlády Kılıçdaroğlua?
Podle zprávy www.freitag.de mohla slábnoucí ekonomika Turecka způsobit, že prezident Erdoğan promrhal svůj kredit. Pokračující pokles měny vedl k růstu cen energií, protože zdroje energie jsou dováženy ze zahraničí. To zase vedlo ke zvýšené inflaci, obchodnímu deficitu a rostoucímu dluhovému zatížení soukromého sektoru. Dvouciferná nezaměstnanost vede ke ztrátě prosperity a klesající důvěře ve vládu.
Únorové zemětřesení navíc odhalilo neefektivnost vlády, desítky tisíc lidí stále žijí ve stanech a vláda slíbila, že do roka postaví 300 000 nových budov. Opoziční politik Kılıçdaroğlu v této souvislosti slibuje udržitelný růst a prosperitu. Plánuje návrat k právnímu státu, obnovení důvěry v justici a nezávislost soudnictví, boj s korupcí a zajištění větší transparentnosti veřejných zakázek.
Experti se shodují, že pokud dojde k takovému hospodářskému oživení, Turecko by v příštích pěti letech mohlo dosáhnout investic až 120 miliard eur. Pokud vyhraje volby, plánuje Kılıçdaroğlu návrat k ortodoxní ekonomice s přísnou fiskální disciplínou a ukončení politiky levných peněz centrální banky. Aby nedošlo ke zpomalení růstu, transferové platby mají stimulovat domácí poptávku.
Dále hospodářská politika opoziční strany KVET počítá s vyššími klíčovými úrokovými sazbami, přísnou daňovou disciplínou, technologickými změnami a více zelené energie. To by mohlo zlepšit vztahy Türkiye s Evropskou unií. Je však nepravděpodobné, že by vláda pod vedením Kılıçdaroğlu opustila současnou hospodářskou politiku a nadále podporovala vnější a domácí investice, stimulovala růst vedený exportem a podporovala využívání obnovitelné energie.
Možným dopadem na trh a finanční sektor by mohlo být to, že výrobci, kteří se spoléhají na dováženou energii, meziprodukty a technologie, budou mít prospěch z nových hospodářských politik. Soukromé domácnosti v segmentu s nižšími příjmy by si také mohly ulevit od posilování turecké liry a nižších cen energií. Pokud by však lira výrazně posílila, museli by se exportéři připravit na škrty. Postiženy by mohly být i stavební firmy, které dříve těžily z levných úvěrů a vysoké poptávky po nemovitostech.
Zdroj: Podle zprávy od www.freitag.de.
Přečtěte si zdrojový článek na www.freitag.de