Putinovo vyvlastnění: ekonomická elita ve strachu ze ztráty!

Putinovo vyvlastnění: ekonomická elita ve strachu ze ztráty!

Kreml zintenzivňuje vyvlastňování západních a domácích společností v Rusku ve znepokojivém trendu. Tato opatření zesílila, zejména od vypuknutí války na Ukrajině, aby naplnila válečnou truhlu. Celková hodnota zabaveného majetku se od roku 2022 zvýšila na šokujících 3,9 bilionu rublů. Za posledních dvanáct měsíců se hodnota zabaveného majetku ztrojnásobila, což podtrhuje alarmující rozměry tohoto vývoje. Mezi dotčené společnosti patří prominentní jména, jako je dánská pivovarnická společnost Carlsberg nebo francouzský potravinářský gigant Danone. Cílem těchto opatření však nejsou pouze západní společnosti; Stále častěji jsou také vyvlastňovány ruské společnosti, jako je autobazar Rolf, který byl znárodněn v únoru 2024.

K těmto vyvlastněním často dochází pod záminkou korupce, problémů s privatizací nebo obecného extremismu. Jako příklad bylo zahájeno konfiskační řízení proti těžařské společnosti Yuzhuralzoloto. Generální ředitel Konstantin Strukov čelí obviněním, když zastává veřejnou funkci. Podle ekonoma Andreje Jakovleva by vyvlastnění mohlo představovat masivní riziko pro ekonomickou stabilitu – odhaduje, že „nejméně polovina všech regionálních podnikatelů by mohla čelit vyvlastnění“.

Ekonomický dopad

Zvyšující se vyvlastňování má vládě pomoci vytvořit nové zdroje příjmů. Prodejem nemovitostí už do státního rozpočtu přiteklo 132 miliard rublů. I když by tato opatření mohla krátkodobě posílit veřejné finance, odborníci varují, že výrazně oslabují odolnost soukromého sektoru. Existuje obava, že tyto události mohou způsobit dlouhodobé škody celé ruské ekonomice.

Zpráva EU také naznačuje, že ruská ekonomika je v horším stavu, než vláda vykresluje. Zatímco vláda očekává růst ekonomiky o 2,5 procenta, ekonomičtí analytici předpovídají růst pouze o 1,5 procenta. Šéfové společností již prostřednictvím lobbistické skupiny vypracovali návrhy zákonů na ochranu práv vlastníků a odstranění právní nejistoty během této kritické fáze.

Na tento vývoj reagoval i prezident Vladimir Putin, který odmítl obavy ze znárodnění v červnu 2025 a hájil jedno z posledních vyvlastnění. Strategii Kremlu, která se zaměřuje na společnosti vlastněné cizími státními příslušníky a ty, které podporují Ukrajinu, považují odborníci za riskantní, zejména s ohledem na přerušené vazby se západními partnery a útěk mnoha společností z ruského trhu.

Závěrem lze říci, že provádění těchto vyvlastnění naznačuje alarmující vývoj v ruském hospodářském sektoru. Dopad by mohl být dalekosáhlý a vytvořit měnící se ekonomické prostředí, ve kterém se zahraniční investoři i místní podnikatelé bojí o své živobytí. Zatímco se Kreml zaměřuje na agresivní strategii, potenciální dlouhodobé škody jsou již pociťovány.