Parlameter: Jak moc jsou poslanci skutečně loajální ke své straně?

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

The Parlameter na univerzitě v Lucernu analyzuje stranickou loajalitu ve švýcarském parlamentu a ukazuje, jak poslanci hlasují.

Der Parlameter der Universität Luzern analysiert die Parteitreue im Schweizer Parlament und zeigt, wie Parlamentarier abstimmen.
The Parlameter na univerzitě v Lucernu analyzuje stranickou loajalitu ve švýcarském parlamentu a ukazuje, jak poslanci hlasují.

Parlameter: Jak moc jsou poslanci skutečně loajální ke své straně?

Nový „Parlameter“, inovativní nástroj Univerzity v Lucernu, opět vrhl světlo na politickou scénu ve Švýcarsku. Pomocí tohoto nástroje, který vyvinul Institut pro švýcarskou hospodářskou politiku (IWP), lze analyzovat hlasování národních a státních rad. To jasně ukazuje, jak důsledně se poslanci drží pokynů svých vlastních stran.

Nástroj, který funguje jako „seismograf skutečného politického života“, ukazuje, že stranická loajalita ve federálním parlamentu je obecně vysoká. Zvláště výrazné je to v Sociálně demokratické straně (SP) s působivou mírou 99,2 %. Naproti tomu stranická loajalita středové strany je 95,5 %. Údaje také ukazují, že přibližně třetina členů národní rady volí více než 99 procent času se svou vlastní stranou, což podtrhuje úzké vazby mezi poslanci a jejich politickými tábory.

Velkolepé postřehy

Nejvyšší stranickou loajalitu má Linda de Ventura (SP), která je členkou Národní rady od prosince 2024 a má působivou míru hlasů 99,8 %. V Radě států vede žebříček Flavia Wasserfallen (SP) s 98,4 %. Zajímavým kontrastem k tomu je Daniel Jositsch (SP), který je s 81,3 % považován za největšího disidenta v Radě států. V Národní radě je však Thomas Rechsteiner (uprostřed) největším disidentem s mírou 90,5 %.

Nový nástroj ale také ukazuje, že ne všichni poslanci striktně dodržují svou stranickou politiku. Fabio Regazzi (uprostřed) na posledním setkání hlasoval častěji s FDP (83,7 %) než s vlastní stranou, která ho podpořila pouze 78,2 %. Regazzi poznamenává, že tematické zaměření se liší v závislosti na relaci a že se vždy snaží zůstat věrný svému přesvědčení, aniž by se bál kompromisů. Přes tyto odchylky dal jasně najevo, že nikdy nezmění strany.

Pohled na demokracii

„Parlametr“ není jen nástrojem pro analýzu, ale také důležitým výzkumným nástrojem pro média. Rozhodnutí spolkového parlamentu srovnává s referendy, což ukazuje, jak blízko jsou poslanci přáním občanů. To poskytuje cenný pohled na relevanci lidových rozhodnutí a zdůrazňuje, kde mohou existovat mezery v zastoupení populace.

V době, kdy je v politice stále více vyžadována transparentnost a odpovědnost, generální ředitel IWP René Scheu zdůrazňuje, že shromážděná data jsou nezbytná pro fungující demokracii. „Parlametr“ tedy představuje nejen zajímavou analytickou platformu, ale také důležitý prvek pro pochopení přímé demokracie ve Švýcarsku.